Bude zohledněna již uskutečněná restrukturalizace v jednotlivých zemích a ČR tak ušetří kolem 40% odevzdávaných kvót. Přes tento pozitivní posun Česká republika současnou podobu navrhovaných změn reformy společné organizace trhů v odvětví cukru jako celek nepodpořila. Podle ministra Gandaloviče totiž nepředstavují systémové řešení vedoucí ke zvýšení skutečné konkurenceschopnosti odvětví a přípravu na otevření trhu s cukrem nejchudším zemím světa v roce 2009. „Vítáme přizpůsobení systému konečného krácení kvót v roce 2010/11, kde jsme od počátku jednání prosazovali zohlednit již proběhlou restrukturalizaci cukrovarů v jednotlivých členských státech. Pro Českou republiku to znamená, že ušetří přibližně čtyřicet procent odevzdávané kvóty,“ uvedl ministr zemědělství Petr Gandalovič. „Navrhované změny cukerní reformy jako celek však nepovažujeme za systémové řešení. Podstatou změn je pouze zvýšení finančního "odškodnění“ za ukončení činnosti v odvětví a pokračování ryze administrativního způsobu řízení cukerního trhu po dobu trvání kvót tj. do roku 2014," dodal ministr Gandalovič. „Nadále trvá rozdílná situace starých a nových členských států pokud jde o majetkoprávní vztahy, odlišný je také způsob stanovení kvót, který některé členské státy znevýhodnil,“ doplňuje 1. náměstek ministra Ivo Hlaváč. Konkrétním příkladem je podle něj situace, kdy vlastník cukrovarnického podniku v jednom členském státě má sídlo ve státě jiném, a má tedy jiné priority a zájmy. „Dochází k zásadním disproporcím, které nemají nic společného s konkurenceschopností na bázi ekonomických ukazatelů. Navíc v některých státech jako v ČR se průměrná plocha cukrovky na jednoho pěstitele počítá v řádech desítek hektarů, což znamená, že odchod jen několika málo pěstitelů ze scény může ohrozit fungování jednoho výrobce cukru,“ varuje Hlaváč. Špatnou situaci s tzv. odevzdáváním kvót, tedy tzv. dobrovolným snižováním kvót cukru za finanční náhradu z restrukturalizačního fondu, jímž se Evropská komise snaží snížit produkci cukru v celé EU, není podle ministra Gandaloviče možno řešit také například schváleným přímým vstupem pěstitelů cukrové řepy do restrukturalizačního procesu. „Novela zavádí, že dobrovolné snižování kvót mohou iniciovat sami pěstitelé,, kteří dodávali řepu do cukrovarů, a to v objemu až 10% výše kvóty dotčeného cukrovarnického podniku. To ale představuje bezprecedentní ovlivňování cizího právního subjektu, o kterém by tak měl rozhodovat subjektu jiný, tedy pěstitel řepy,“ komentuje ministr Gandalovič a dodává: „Tento návrh je nejen velice kolizní z hlediska věcného i právního, je neakceptovatelným pokusem ovlivnit vazby pěstitel – cukrovar, které jsou u nás vlivem politicko-ekonomického vývoje odlišné oproti státům bývalé západní Evropy.“ EK plánovala tzv. odevzdáváním kvót dosáhnout celkového snížení o 5–6 mil. tun v rámci celé unie. V prvních dvou hospodářských letech fungování reformy bylo odevzdáno pouze celkem 1,8 mil. tun, přičemž zcela ukončilo výrobu cukru Irsko, Lotyšsko a Slovinsko a nadpoloviční většinou redukovalo svoji kvótu Portugalsko, Řecko a Itálie. ČR odevzdala 22,5% své původní kvóty, Slovensko 34% a Maďarsko 27%. Avšak největší hráči na trhu, země jako Francie, Německo, Velká Británie, Nizozemí, Belgie a Polsko neodevzdaly žádnou kvótu, tedy nesnížily svoji výrobu vůbec, naopak nákupem tzv. dodatečné kvóty svoje kvóty ještě navýšily. Stanovisko České republiky je v tomto bodu konzistentní již po několik měsíců. Jako členský stát jsme udělali maximum pro přijatelnější podobu cukerní reformy. ČR například k reformě uspořádala v EU seminář, předložili jsme vlastní návrh konečného krácení kvót cukru, cíleně jsme působili v Evropském parlamentu prostřednictvím europoslance Hynka Fajmona atd.