Více než polovina českých dětí (54 procent) dostává od svých rodičů kapesné 300 až 500 korun měsíčně. Nad 500 korun dává svým dětem až pětina českých rodičů, zatímco čtvrtina dětí musí vystačit s méně než 300 korunami na měsíc. Proti tomu Poláci podle průzkumu svým potomkům tolik peněz nesvěří., 70 procent z nich se nechalo slyšet, že dítěti dají v přepočtu maximálně 300 korun měsíčně. Více než pětistovku dostane jen pět procent malých Poláků.

<%Anketa84%>

Také kapesné slovenských dětí (dostává ho 73 procent) podle šetření zpravidla nepřesáhne 500 korun měsíčně. "Respondenti ve všech třech zemích se shodují, že ideální věk, kdy by děti měly začít samy hospodařit s penězi, je deset let. Třetina Čechů dětem pravidelně přilepšuje už od začátku školní docházky, tedy od šesti let," doplňuje marketingový ředitel pro střední Evropu společnosti Profi Credit Ondřej Šmakal.

Zhruba polovina Čechů (56 procent) a Slováků (49 procent) sází na motivační kapesné a slibuje dětem peníze za hezké známky ve škole, dobré chování či pomoc v domácnosti. S tím ale souhlasí jen zhruba třetina Poláků. Dvě třetiny polských rodičů dávají přednost spíše pravidelnému, nejčastěji měsíčnímu kapesnému. Děti by podle nich měly doma pomáhat, aniž by za to dostávaly zaplaceno.

Polovině českých dětí rodiče podle průzkumu dovolí, aby si za kapesné koupily, co je libo. Na Slovensku a v Polsku je takto liberální jen třetina rodičů. Dvě třetiny pak dají potomkům peníze jen na konkrétní věci. Podle dospělých děti utratí peníze nejčastěji za sladkosti a hračky, pak následují koníčky a potřeby do školy. "Většina rodičů souhlasí s tím, že je důležité, aby si děti z kapesného dokázaly něco ušetřit a naučily se tak s penězi hospodařit," zakončil Šmakal.

Jan Soukup | MED