Příkladem je Domov důstojného stáří v Líchovech u středočeských Sedlčan. S nedbalostí a nerespektováním zákonných povinností se však ochránce setkal i v registrovaném zařízení Domov se zvláštním režimem v Jevišovce.

Péče o seniory se stává byznysem, který ne vždy zaručuje dobré zacházení se starými lidmi, ani poskytování potřebné a kvalitní sociální či zdravotní péče. V České republice existuje množství soukromých zařízení formálně vydávaných například za ubytovací a pohostinskou činnost, ve skutečnosti nabízejících za úplatu sociální a zdravotní služby, k jejichž poskytování však nemají oprávnění a jimi poskytované služby neodpovídají předepsaným standarům.

Ačkoli je poskytování sociálních a zdravotních služeb bez oprávnění v rozporu se zákonem a hrozí za ně vysoké pokuty, kontrola takových zařízení je velmi obtížná. Oficiálně se jedná o nejrůznější ubytovny, hotely, sanatoria a jiná zařízení, která nepodléhají státní kontrole, protože formálně sociální služby neposkytují. Nejsou nikde registrovaná, neexistují jejich seznamy, takže je i pro ombudsmana obtížné provádět v nich systematické návštěvy zaměřené na prevenci špatného zacházení. Ke kontrolám, ať už ze strany příslušného krajského úřadu, či ombudsmana, může dojít fakticky pouze na základě upozornění na špatnou péči nebo na poskytování zdravotních a sociálních služeb bez oprávnění, v rozporu se zákonem.

TIP: Co vlastně může penzista v "domově důchodců"?

V souvislosti s úhradou péče jsou hosté těchto zařízení fakticky nuceni porušovat zákon, pokud na úhradu nelegálně poskytovaných služeb používají příspěvek na péči. Riskují, že jim bude jeho výplata zastavena. Příspěvek na péči je totiž možné použít pouze na péči poskytovanou fyzickou osobou (nejčastěji příbuzným) nebo registrovaným zařízením sociálních služeb.

Tlumící léky, hlad a nemožnost pobytu na vzduchu

Neohlášená systematická návštěva zařízení Domov důstojného stáří Harmony v Líchovech se uskutečnila 2. července 2012 a ochránce ve zprávě konstatoval, že klienti jsou do zařízení lákáni nabídkou odborné péče, přičemž ve skutečnosti je většina personálu na úrovni laických pečovatelů. Způsob poskytování služeb je intuitivní a vychází z představ ředitele zařízení o péči o seniory. Podle zjištění ochránce zde dochází ke svévolnému podávání medikace, včetně tlumivých léků, nezdravotnický personál provádí úkony ošetřovatelské péče, včetně ošetřování ran a proleženin, nedostatečná je péče o ležící klienty a ani mobilním klientům není umožňován pobyt na vzduchu. Z dokumentace je vysledovatelný všeobecný úbytek váhy klientů, přesto nejsou přijímána opatření k prevenci malnutrice, kterou jsou senioři ohroženi.

Klienti soukromých neregistrovaných zařízení obvykle příspěvek na péči poskytují svým blízkým, kteří by jim péči měli přímo poskytovat. Ve skutečnosti však příbuzní tyto peníze poukazují neregistrovanému zařízení a sami péči neposkytují. Majitelé neregistrovaných zařízení sice deklarují, že je nezajímá odkud peníze na úhradu péče či poskytovaných služeb pocházejí, že je to věcí klienta, ochránce je však přesvědčen, že tento argument neobstojí. Mnohá neregistrovaná zařízení totiž přímo uvádějí, že s příspěvkem na péči počítají. Vedle dopadů na finanční situaci klienta však může využívání sociálních a zdravotních služeb poskytovaných neregistrovanými zařízeními představovat reálné riziko i pro zdraví, život a důstojnost seniorů. Na tato rizika ochránce upozorňoval už v červnu 2012.

Domov v Jevišovce se zase specializuje na ošetřovatelsky náročné klienty. Není přitom schopen zajistit kvalifikovaný personál a náležitou úroveň péče. Ignorace problémů jako jsou pády a zranění klientů, malnutrice (podvýživa), poruchy chování lidí trpících demencí apod. svědčí nejen o neodbornosti, ale také o nezájmu o svěřené klienty. Seniorům v zařízení není zajištěna ani minimální míra soukromí. Ochránce rovněž zjistil používání tlumicí medikace způsobem, který je v rozporu se zákonem o sociálních službách. V zařízení se opakovaně ztrácí dokumentační pomůcky s citlivými údaji o klientech a naopak není vedena řádná dokumentace poskytování sociální služby klientovi. Zařízení přijímá trvale na lůžko upoutané osoby, přestože nemá ani základní technické či procesní prostředky k zajištění péče o ně. Stejně tak přijímá i osoby se zdravotním postižením, například vozíčkáře, přestože prostředí domova tomu není uzpůsobeno.

Příkladem nelegálně poskytované nekvalitní péče je také Domov důstojného stáří v Líchovech u středočeských Sedlčan. Jde o ubytovací zařízení pro seniory bez registrace umožňující poskytování sociálních služeb. Zařízení odmítá uznat, že pro služby, které poskytuje, potřebuje oprávnění na základě splnění materiálních, personálních i odborných podmínek. Ochránce v zařízení zjistil špatné zacházení se zvlášť zranitelnými seniory. Ředitel zařízení a rovněž jednatel společnosti Vedrana, s. r. o., která zařízení provozuje, nereagoval na zprávu o zjištěných nedostatcích s doporučeními k nápravě. Vzhledem k závažnosti zjištění se proto ochránce rozhodl informovat veřejnost a rovněž informoval příslušné státní zastupitelství.

Ani registrace zařízení v Registru poskytovatelů sociálních služeb ČR nebo Registru zdravotnických zařízení však nemusí být vždy zárukou kvalitní péče a dobrého zacházení. Dokládají to zjištění ochránce v zařízení v obci Jevišovka na Břeclavsku, které provozuje SENIORPROJEKT, s. r. o. Zařízení se specializuje na ošetřovatelsky náročné klienty, ale není přitom schopno zajistit kvalifikovaný personál a náležitou úroveň péče. Ochránce se zde setkal s nedbalostí, nerespektováním zákonných povinností a naprostou neochotou nedostatky odstranit. Obrátil se proto na Krajský úřad Jihomoravského kraje s žádostí, aby bylo zahájeno řízení o odejmutí registrace.

Pramen: Ombudsman