Pravidla pro státní příspěvek se změnila od roku 2013, kdy z původních 100 korun zvedla vláda vedená Petrem Nečasem podmínku pro získání státního příspěvku na minimálně 300 korun měsíčně. O státní příspěvek tak přicházejí lidé v důsledku nevědomosti a i nadále si tak ukládají do spoření méně než 300 korun měsíčně.

<%Anketa209%>

„Z našich 560 tisíc klientů si platí méně než 300 korun měsíčně zhruba 63 tisíc lidí, tedy zhruba 11 procent. Oslovujeme je alespoň jednou ročně, ale reakce jsou jen v řádech malých jednotek procent,“ říká Pavel Racocha, generální ředitel Penzijní společnosti KB.

Podobné výsledky mají i v Penzijní společnosti České pojišťovny. O státní příspěvek zde přichází sedm procent lidí. V roce 2012 si méně jak 300 korun pravidelně ukládalo 189 tisíc klientů, o rok později jejich počet výrazně klesl na 107 tisíc, na konci letošního prvního čtvrtletí to bylo 84 tisíc lidí.

„Mezi nejčastější důvody nezvyšování vkladů patří kromě finanční situace klienta i neznalost. Například člověk si spoří méně než 300 korun, získává příspěvek zaměstnavatele a žije v domnění, že i na firemní vklad se žádají příspěvky od státu (na příspěvky od zaměstnavatele přitom státní příspěvek čerpat nelze, jsou totiž zvýhodněny jinak – neplatí se z nich odvody na pojistné – pozn. red.). Samozřejmě, že stále existují i klienti, kteří o změnách v poskytování státních příspěvků z nějakého důvodu nevědí,“ říká Petr Brousil, mluvčí Penzijní společnosti České pojišťovny.

Důvěryhodnosti občanů pro vstup do penzijního spoření nedodává ani vědomost o další možné změně třetího pilíře. Penzijní fondy na sebe zároveň ušily bič v podobě regulací a zastropování provizí finančních poradců.

„Penze a život si nikdo nekupuje sám,“ uvedl Petr Hrubý statutární ředitel společnosti Broker Consulting. Zdůraznil s tím, že pokud finanční zprostředkovatel nebude zaplacen, tak penzi ani život nebude prodávat. „Výsledkem je, že si lidé na penzi spoří neregulovaně ve zlatých svitcích, nebo ještě lépe v derivátech,“ dodal Petr Hrubý.