Transformované penzijní fondy, v nichž si na lepší živobytí v důchodu spoří přes 4,5 milionu lidí, přinesly v loňském roce klientům vcelku slušné zhodnocení. Ne však vlastním přičiněním. Kdyby nebylo nízké inflace, více než 300 miliard korun na českých penzijních účtech by ztrácelo svou hodnotu.

„U většiny fondů lze očekávat zhodnocení ve výši 1 až 1,5 procenta,“ říká Dušan Šídlo ze společnosti Broker Trust, která výsledky jednotlivých fondů spočítala na základě jejich hospodářských výsledků. Samotné fondy přesná čísla zveřejní až za několik měsíců, od odhadu se ale příliš lišit nebudou. 

Podle odhadu analytika Šídla připíší svým klientům nejvíc fondy penzijních společností Allianz a České pojišťovny (oba 1,4 procenta) a Axa (1,3 procenta). Naopak nejhorší výsledek vykázal fond Consequ (0,6 procenta). I v jeho případě se ale po odečtení inflace 0,4 procenta prostředky klientů zhodnotily. 

V minulosti tomu tak vždy nebylo. V roce 2012 se kvůli vyšší inflaci hodnota penzijních úspor snížila o 1,6 procenta. V reálném minusu skončily fondy i o rok dříve. Určitému výnosu nicméně fondům napomáhá státní příspěvek ve výši až 230 korun měsíčně. 

Přestože trend nízké inflace by měl díky klesajícím cenám v eurozóně přetrvávat také letos a možná i delší dobu, dosahovat alespoň minimálního zhodnocení bude pro penzijní společnosti stále obtížnější. 

Může za to všeobecný pokles výnosů státních dluhopisů, které stlačují nízké sazby centrální banky a velká poptávka. Zatímco obligace se splatností deset let ještě v roce 2011 vynášela přes tři procenta, letos stejný cenný papír nenese ani jedno procento. Pro stát je to dobrá zpráva, jelikož si může půjčovat velice levně. 

Horší to mají transformované fondy, do nichž sice od roku 2013 nelze vstupovat, ale je v nich uloženo 97,5 procenta všech penzijních úspor české populace. Tyto fondy mají kvůli povinnosti dosahovat kladného zhodnocení nastavenu velmi konzervativní investiční strategii. 

„Jestliže penzijní fond poskytuje garanci toho, že v kalendářním roce nebude ve ztrátě, nemůže investovat do ničeho jiného než krátkodobých státních dluhopisů,“ vysvětluje hlavní analytik společnosti Swiss Life Tomáš Rampula.

Jednou z alternativ mohou být dluhopisy jiných zemí, například v eurozóně. Ani ty ale kvůli velké poptávce a nákupním operacím Evropské centrální banky lákavé výnosy nenabízejí.

Fondy navíc v minulých letech vydělávaly i na tom, že rostla cena dluhopisů v jejich rozvahách. S přibližováním výnosů k nule se ale potenciál pro další zdražování vyčerpal. Někteří investoři dokonce očekávají prudký obrat, který by vedl k poklesu cen dluhopisů. Právě na to spoléhal loni Conseq, který se zbavoval obligací s delší splatností.

Zájemci o vyšší zhodnocení úspor mohou zvolit přechod do účastnických fondů. Ty nenabízejí garanci kladného zhodnocení v každém roce a nárok na výplatu naspořených peněz v nich vzniká později – až s důchodovým věkem. Na oplátku ale typicky dosahují vyšších výnosů, jelikož investují do širší škály aktiv, včetně akcií. Loni svým klientům podle jejich preferencí přinesly od 1,6 do 13,2 procenta.

„Přesun je vhodný zejména pro mladší klienty s dlouhým investičním horizontem,“ uvádí Pavla Kozáková z Finanční společnosti České spořitelny.

Zájem o tyto rizikovější, ale v dlouhém období výhodnější produkty zatím není velký. Loni počet jejich aktivních účastníků stoupl o 137 tisíc, objem prostředků vzrostl o necelé čtyři miliardy korun. V případě transformovaných fondů to bylo o 32 miliard.

Podle mluvčího Penzijní společnosti České pojišťovny Petra Brousila je důvodem nízkého zájmu nejistota okolo dalšího vývoje penzijní reformy a také fakt, že lidé na výnosy tolik nedbají. „Češi jsou konzervativní a pro řadu z nich má původní spoření své výhody,“ říká Brousil. Dodává, že účastnickým fondům škodí i nadměrná regulace.

S tím souhlasí i Rampula, jehož firma uzavírání smluv zprostředkovává. Podle něj je výrazně limitujícím faktorem strop pro výši provize, který v řadě případů nepokryje náklady na zprostředkování. Připouští ale, že slušné výnosy účastnických fondů by měly klienty postupně přitáhnout.

„Dlouhodobě neexistuje výhodnější finanční produkt než pravidelná investice do dynamických finančních nástrojů s příspěvkem státu a daňovým zvýhodněním,“ dodává Rampula.

Výnos transformovaných fondů penzijních společností (v procentech)

Zdroj: Asociace penzijních společností