Kdyby v současné době mělo opět všechno zlato uložené v centrálních bankách pokrýt veškerou celosvětovou měnu, musela by jeho cena vzrůst nejméně pětinásobně, nebo by banky musely vykoupit veškerou světovou zásobu zlata, což je podle studie nereálné.

"Například americký dolar byl vždy něčím kryt. Do roku 1971 zlatem, do roku 2000 ropou, potom už ničím. Dolary se začaly tisknout v nekontrolované míře, bez jakéhokoliv opěrného reálného bodu v ekonomice. Cena zlata následně začala prudce stoupat a průměrný růst dosáhl asi deset procent ročně," stojí ve studii. Současná dluhová krize je tak podle Casey Research v jisté míře způsobena ztrátou důvěry ve měnu, která není podložena, nebo kryta něčím hmatatelným, jen imaginárními a často bezcennými dluhopisy.

Studie připomíná, že zlato ve své historii bylo využíváno jako jistá forma peněz přinejmenším od roku 560 př. n. l. až do konce Brettonwoodského měnového systému v roce 1971. Bylo používáno k přechování hodnoty jak mezi jednotlivci, tak státy. Hmotnost zlata se udává buď v gramech, nebo v tradičních jednotkách - trojských uncích (trojská unce = 31,1034807 gramů).

"Vezmeme-li v potaz jeho vysokou hodnotu, jednoduchost při uchovávání a možnosti transportu, je tento krásný žlutý kov vyhledávanou a bezpečnou investicí. Zlato nerezaví a udržuje si neustále přitažlivou hřejivou žlutavou barvu. Zlato slouží jako základní prostředek pro zachování hodnoty zvláště v dobách různých krizí, což je dnes obzvláště aktuální. Jedná se o konzervativní investici, která nejspíš nepřinese velký zisk, ale může zabránit ztrátě. Zlato je zkrátka jediná pravdivá mezinárodní měna. Po možném zkolabování současného měnového systému se možná vrátíme zpět o 2500 let a začneme zas platit zlatými mincemi," odhaduje přední obchodník s drahými kovy a šperky Candemir Kocak z pražského Euro Gold Centra.

-Filip Sušanka | MED