Rozhodování úřadů a úředníků o hmotné nouzi je proti všem ostatním sociálním dávkám poměrně individuální. Zákon hovoří o tom, že člověkem (nebo rodinou) ve hmotné nouzi je ten, kdo "nemá dostatečné příjmy a jeho sociální a majetkové poměry neumožňují uspokojení základních životních potřeb na úrovni ještě přijatelné pro společnost".

To ale není všechno. Člověkem v hmotné nouzi nemůže být ten, kdo je sice bez příjmů, ale má třeba drahé auto, televizi, luxusně vybavený byt a navrch ještě chatu. V takovém případě by totiž mohl svoji nelehkou situaci řešit třeba prodejem majetku nebo pronájmem zmiňované chaty. Ani ten, kdo dlouhodobě nepracuje a nejeví snahu si hledat práci, se nemůže za člověka v hmotné nouzi považovat. Podobných vymezení je však v zákoně o hmotné nouzi (111/2006 Sb.) více. Porovnejte je se svou situací:

Kdo všechno NENÍ v hmotné nouzi?

- člověk, který neprojevuje snahu zvýšit si příjem vlastním přičiněním

- člověk, který nepracuje a nevydělává a není zároveň ani veden v evidenci úřadu práce

- uchazeč o zaměstnání (vedený na úřadu práce), který ale bez vážných důvodů odmítl i krátkodobé nabídky práce

- chudý živnostník neplatící nemocenské pojištění

- rodič, potrestaný za zameškávání školní docházky svých dětí

- vězeň nebo člověk ve vazbě

Pokud se vás ani jeden z těchto bodů netýká, prošli jste zatím jen prvním sítem. U toho dalšího budete potřebovat trochu matematiky. Vypočítává se totiž z vašich příjmů, výdajů a existenčního minima.

Je důležité si tento termín neplést, proto se u něj krátce zdržíme. Zákon vymezuje dvě "minima". Tím prvním je životní minimum a pro rok 2013 je stanoveno na částku 3410 korun měsíčně. Existuje však ještě tzv. existenční minimum, kde je částka ještě nižší. Letos pro ni platí hranice 2200 korun měsíčně. Ani do jedné z těchto částek se nezapočítávají náklady na bydlení.

Co to znamená? Jednoduše jde o výpočet toho, co vám doma na stole každý měsíc zbyde z výplaty nebo jiných sociálních dávek, když zaplatíte nájem a nezbytné poplatky za energie. Pokud je zbytek peněz nižší než 3140 Kč, nacházíte se pod životním minimem. Jestliže je výsledek ještě nižší a nedosahuje ani 2200 Kč, dostali jste se pod hranici existenčního minima.

Výše zmíněné ovšem platí pouze pro jednotlivce. U rodin je to složitější, protože se peníze musí rozpočítat na více lidí a u těch se navíc zohledňuje jejich věk. Výpočet životního minima rodin a společných domácností (bude se vám hodit u všech sociálních dávek) získáte součtem částek, které stanovuje zákon pro všechny jednotlivé členy domácnosti. A to podle tohoto klíče:

pro jednotlivce: 3 410 Kč

pro první dospělou osobu v domácnosti: 3 140 Kč

pro druhou a další dospělou osobu v domácnosti: 2 830 Kč

pro nezaopatřené dítě ve věku:

- do 6 let: 1 740 Kč

- 6 až 15 let: 2 140 Kč

- 15 až 26 let (nezaopatřené): 2 450 Kč

Jednotlivé částky sečtěte a dostanete hranici životního minima vaší rodiny.

Výpočet existenčního minima je jednodušší. Nevztahuje se na nezaopatřené děti, důchodce, lidi starší než 68 let a invalidy ve třetím stupni. Jak už jsme uvedli, částka existenčního minima je 2200 korun. Žijete-li tedy v bytě třeba s dospělou družkou či druhem (manželem/manželkou), vynásobte částku dvěma a dostanete výsledek 4400 korun. To je vaše společné existenční minimum. Dáte-li dohromady dva malé platy, odečtete nájem a poplatky za energie a před vámi zůstává měsíčně částka nižší než 4400 korun, jste pod hranicí existenčního minima.

Ještě jedna poznámka: náklady na bydlení a energie nemohou být zcela libovolné. Stát nezajímá, že vás domácí bere na hůl a vy platíte horentní nájem. Úřady vždy počítají s tzv. normativními náklady na bydlení. Ty se liší podle velikosti obce (počtu obyvatel) a podle druhu bydlení (najemní byt, družstevní byt, vlastní byt).

A teď teprve hurá na úřad…

 

Kde o podporu v hmotné nouzi žádat?

Vždy na sociálním odboru vaší radnice.

Na co se připravit? Co s sebou?

Především se připravte na nepříjemné otázky úředníků a trpělivé vyjednávání. Jak už bylo řečeno, nárok na příspěvky v hmotné nouzi se posuzuje dost individuálně. V první řadě s vámi úředník vypočítá, zda vůbec spadáte pod hranici existenčního minima. K tomu budete potřebovat:

- občanský průkaz (případně ještě rodné listy dětí, které s vámi žijí)

- potvrzení o výši nájemného

- potvrzení o svých příjmech v posledních třech měsících (a to včetně sociálních dávek)

Dále se úřad zaměří na váš současný majetek. Máte-li třeba televizi, rodinné šperky, hodnotný obraz, starožitný nábytek nebo chatu, počítejte s tím, že vás úředník může poslat domů s tím, že nejprve se máte takového majetku zbavit a teprve potom můžete přijít znovu. U auta není situace tak jednoznačná. Pokud ho potřebujete ke své práci nebo jste třeba invalidní a bez auta se nedostanete k lékaři, nesmí vás úřad nutit, abyste se ho zbavili.

Třetí věc, kterou bude úřad hodnotit, je – volně řečeno – váš vztah k práci. Musíte prokázat, že se snažíte zaměstnání sehnat. Třeba už jen tím, že docházíte nebo jste docházeli na úřad práce. Fakt, že jste dlouhodobě nezaměstnaní, ještě nemusí nic znamenat. Sociální pracovníci dobře vědí, zda je v jejich regionech vysoká nezaměstnanost a dokáží i posoudit, jak jste vzhledem ke svému (nízkému či vysokému) věku nebo špatné kvalifikaci v regionu zaměstnatelný.

Na co máte v hmotné nouzi nárok?

Jestliže sociální odbor usoudí, že skutečně spadáte do kategorie hmotné nouze, máte takřka vyhráno. Můžete si v tom případě požádat o tři druhy pomoci. Máte nárok na:

- příspěvek na živobytí

- doplatek na bydlení

- mimořádnou okamžitou pomoc

Příspěvek na živobytí

Stejně jako se posuzuje individuálně nárok na příspěvek v hmotné nouzi, se individuálně posuzuje i částka, kterou vám stát přispěje na živobytí. Je možné opatrně prohlásit snad jen to, že by mělo jít o tolik peněz, abyste se vyhoupli se svými příjmy aspoň na životní minimum. Ovšem pozor, uplatňujete-li nárok společně s dalším dospělým v bytě, může se stát, že sociální pracovníci jeho nárok vyškrtnou. Třeba v případě, když usoudí, že váš partner nemá zájem hledat si práci.

LEKTRONICKÝ FORMULÁŘ pro žádost o příspěvek na živobytí najdete ZDE.

Doplatek na bydlení

I zde platí, že výše doplatku není zdaleka jednotná a je výrazně individuální. Zákon řeší například i tak ojedinělé případy, jako když dítě v náhradní rodině zdědí byt a logicky nemá příjmy na placení nájmu. TIP: Příspěvek na bydlení získá více lidí než dosud. Máte nárok?

 

Chcete-li znát výklad ministerstva práce a sociálních věcí k této problematice, použijte odkaz ZDE. ELEKTRONICKÝ FORMULÁŘ pro žádost o doplatek na bydlení najdete ZDE.

Mimořádná okamžitá pomoc

Smyslem této dávky je bezprostřední pomoc potřebným. Lze ji použít v několika situacích. A to:

- pokud člověk nesplňuje podmínky hmotné nouze, ale zároveň mu bez hrozí vážná újma na zdraví

- pokud vás postihne kastastrofa, kterou nedokážete zdolat vlastními silami. Typicky jde o požár, povodeň, vichřici, zemětřesení, ekologickou nebo průmyslovou havárii. Tato jednorázová pomoc může dosáhnout maximální výše patnáctinásobku životního minima (3410 x 15 = 51 150 Kč)

- pokud nemáte peníze na vystavení duplikátu za ztracené doklady

- pokud jako nemajetný nezbytně nutně potřebujete zaplatit nocleh

- v případě, že opravdu nutně potřebujete nebo opravit základní předměty dlouhodobé potřeby (např. lednice, pračka)

- pokud jako chudí potřebujete zaplatit dítěti zájmový kroužek (maximálně 34 100 korun ročně)

Na 1000 korun mimořádné pomoci máte nárok:

- pokud jste právě propuštěni z vězení

- jste-li právě jako chorobně závislý (např. drogy, alkohol, gamblerství) propuštěn z léčení

- pokud odcházíte z dětského domova

- jste-li nemajetný bezdomovec

- pokud jste obětí trestného činu

Součet těchto jednorázových tisícikorunových dávek nesmí v jednom roce přesáhnout 13 640 korun.

ELEKTRONICKÝ FORMULÁŘ pro mimořádnou okamžitou pomoc najdete ZDE.