V ˇVCeské republice začala na tomto principu fungovat první "Sdílená" pojišťovna.

Tisíc členů pojišťovny vzájemného pojištění prozatím nestačí na její rentabilitu a pojišťovna si tak po necelém roce fungování nevystačí ani na vlastní režii.

Finanční skupina RSJ která z větší části pojišťovnu vlastní, plánuje letos v létě už podruhé doplnit kapitál, a to o dvacet milionů korun. Kapitál firma očekává, že nejspíše doplní ještě jednou, jelikož zlom v podnikání očekává až čtvrtým rokem fungování. V tuto dobu bude mít členská základna již 30 000 členů.

„Mysleli jsme na dosažení mety 1400 členů, ale jsme spokojeni. Na trhu mohou být i stovky tisíc potenciálních zájemců, kterým náš koncept pojištění může vyhovovat,“ uvedl šéf a spolumajitel pojišťovny Marek Orawski.

Skupina v projekt stále věří a proto již k proinvestovaným 143 milionům korun hodlá přidat dalších 100 milionů. První klubová pojišťovna nabízí pojištění na principu peer-to-peer, které lidem umožňuje přímé kontakty a využití zboží a služeb bez zprostředkovatele. Koncept stojí na vzájemných vazbách mezi pojištěnci, kteří vkládají své jmění do společného fondu. Z něho získávají jako benefit část zisku na rozdíl od klasického pojištění, kde zisk náleží jen podniku.

Peer-to-peer (P2P) pojišťovny se od klasických pojišťovacích domů odlišují v několika zásadních ohledech. Prvním z nich je, že vybrané pojistné nepovažují za své peníze, ale za peníze svých členů. To je rozdíl poměrně zásadní. Pokud klasická pojišťovna ušetří na pojistném plnění, představuje to její zisk. Pokud na pojistném plnění ušetří P2P pojišťovna, její hospodářský výsledek to neovlivní. Ušetří její klienti.

P2P pojišťovny ušetřené (na pojistném plnění nevyplacené) pojistné rozdělují podle svého zaměření buď zpět mezi klienty, nebo je dávají dle klientových přání na rozličné dobročinné účely. Pojišťovna sama žije jen z pevně daného podílu na pojistném, který se pohybuje kolem 20 %.

Klasické pojišťovny využívají širokou distribuční síť. Vedle vlastních poboček využívají i vlastní obchodní zástupce a externí zprostředkovatele, mají dohody s bankami prodávajícími jejich produkty a vyvíjejí i internetové aplikace pro přímý prodej pojištění. A každá taková distribuce něco stojí. A ne zrovna málo. U majetkového pojištění se provize za zprostředkování pojištění pohybují nejčastěji kolem 20 %. U životního pojištění ještě výše, vzhledem k průměrné době dožití pojistné smlouvy. P2P pojišťovny tyto náklady nemají – nemají vlastní distribuční síť, jsou „skoupé“ na pobočky a s externími sítěmi nespolupracují. Klienti k nim přicházejí přes další klienty na doporučení.

Nejdůležitější, co ale P2P pojišťovny přinášejí, je jiný pohled na pojištění. Nemotivuje pojištěné k podvádění a čerpání neoprávněného pojistného plnění, k pojistným podvodům menšího či většího rozsahu, ale naopak využívat pojištění ke krytí skutečných škod. Tuto teorii potvrzuje i první rok působení První klubové pojišťovny (PKP) v Česku.

„Lidé přirozeně využívají možnosti, které mají. Klienti velkých pojišťoven tak vedou se svým pojistitelem souboj o peníze, které zaplatili. V peer-to-peer pojišťovně mají členové uložený vlastní společný majetek. Máme tedy zcela jiný, partnerský vztah,“ uvádí Marek Orawski, předseda představenstva PKP.

P2P pojištění jako multilevel?

Inkasované pojistné je majetkem pojištěných, kteří nespotřebované pojistné získají zpět (v Česku přímo, v některých P2P pojišťovnách mohou rozhodnout o formě charity a příjemci daru). Nespotřebované pojistné se ale nedělí rovnoměrně. Sice v prvé řadě závisí na rozdílu mezi přijatým pojistným a vyplaceným pojistným plnění, ale dále se peníze dělí na základě dalších kritérií.

Jedním z kritérií První klubové pojišťovny je pojištění a jeho výše, jakou má klient uzavřené. Druhým je škodní průběh v daném roce. A třetím jsou doporučení další klienti, jejich pojištění a škodní průběh. Doporučí-li klient jiného dobrého klienta, může na tom vydělat. Pak je jen otázkou nastavení modelu, za kolik úrovní doporučených klientů bude bonus přiznáván. Aktivní klienti, kteří přivádějí další lidi, tak získávají více než členové pojišťovny, kteří chtějí jen využít pojištění.

Z pohledu „neaktivních“ klientů tak není zcela pravda, že pojišťovna nevyplácí provize. Za loňský rok První klubová vracela členům bez pojistného plnění za škodní událost 28 % zaplaceného pojistného. Pokud klient bez škody přivedl dalšího klienta, který si uzavřel stejné pojištění, vratka činila 42 %. Provize za získaného klienta tak dosahovala 14 % – a tyto peníze se nerozpustí mezi klienty, kteří byli neaktivní. Z jejich pohledu tak pojišťovna provize vyplácí. Pokud člen v loňském roce přivedl tři nové klienty se srovnatelným pojištěním a bezškodním průběhem, dosáhl dokonce na vratku ve výši 70 %. V takovém případě „tipařská“ provize činí 42 %.

Zdroj:Petr Zámečník Investujeme.cz , E15