Vezměme si příklad ve stomatologii, kde standard a nadstandard léta funguje a nikomu to nevadí. Určitě mnohdy uvítáte možnost volby, volby, zda si necháte dát zdarma amalgámovou plombu, nebo si připlatíte za kvalitnější, která vydrží v zubu déle. Nebo byste snad radši měli „jen standard“ ve formě amalgámu?

Druhým příkladem může být nadstandardní pokoj v nemocnici. Ne každý může mít na takový nadstandard, ale určitě nikdo neupírá těm, co si to mohou dovolit, aby svým manželkám, partnerkám připlatili například v porodnici za vlastní pokoj s televizí, nebo třeba i internetem. Nebo by měli být všichni lidé bez možnosti volby na standardních pokojích?

Ano, možná vás napadne, proč nemůžeme mít všichni „nadstandard“? Odpověď je jednoduchá, protože by si jej tedy všichni museli hradit ve formě podstatně vyššího zdravotního pojištění.

Dodatečně podotýkám, že můj komentář nehodnotí hospodaření vlád současných, minulých ani budoucích, ani hospodaření zdravotních pojišťoven. Jsou prostě věci, které neovlivníme, i kdybychom sebevíc chtěli. Všechny vlády měly své chyby, jen možná takzvané „rozkrádání“ nebylo tolik vidět, nebo jen nebylo medializováno, protože se demokracii a přístupu k informacím stále teprve učíme. Nejsem prostě naivní a jsem si jist, že i sebečestnější člověk když se dostane k možnostem, vždy bude myslet v první řadě na svoji kapsu.

Vraťme se zpět k možnosti volby standardu a nadstandardu. Ten v našem zdravotnictví funguje odjakživa i vyjma výše uvedených příkladů. Nebyl však doposud legální. Jen si vybavme výjevy z českých filmů i reálného života. „Pane doktore, nejde ta operace dřív, tady mám pro vás pár švestiček a vajíček od domácích slepiček“. Podobně to funguje i dnes a to ve formě načerno doplácených kvalitnějších protéz, zákroků a možná i medikamentů.

<%Anketa40%>

Nikde nikdo neřekl, že se standard sníží, neboť ono vlastně není kam by měl klesat, ale proč nemít tu možnost volby nejen pro nás, ale i pro ostatní. Zahoďme čecháčskou závist a zkusme si říci „přej a bude Ti přáno“. Nejde přeci ve společnosti fungovat tak, že když nemohu já, nesmí mít nic lepšího nikdo.

Abych byl spravedlivý, měl bych něco návrhu ke změnám ve zdravotnictví vytknout a určitě je co. Asi se smířím se stokorunovým doplatkem za den pobytu v nemocnici, ušetřím to na jídle doma, i když si s kvalitou jídla asi pohorším. Co mě osobně asi vadí je, že bych měl souhlasit se zdravotnickou reformou, jejíž nosná část obsahuje právě zavedení standardu a nadstandardu, aniž by někde byl seznam, co by mělo – mohlo být vlastně nadstandardem.

Pane ministře Hegře, uznávám vás jako odborníka, ale pokud chcete podporu lidu, vysvětlete jim znova a polopatě, třeba bodově, co zdravotnická reforma změní, v čem si lidé pohorší a v čem si naopak polepší. Do médií se pouští změny postupně, ale ucelený seznam v podstatě nikde veřejně neexistuje. Možná ani ucelený seznam prozatím neexistuje, ale pak se podpora získává velmi těžko. Mnoho lidí asi i chápe, že se standard nezhorší, neboť opravdu není už skoro jak, ale co má být přesně nadstandardem?

-Martin Slapnička

Může vás zajímat:

- Ministerstvo zdravotnictví představilo, co může být standard a nadstandard

- Heger: Lidé si nebudou muset kvůli zdravotnické reformě brát hypotéky

- ODS: Pokud nepřijmeme reformu zdravotnictví, čeká nás deficit 12 miliard

- Vláda se shodla na zdravotnické reformě, plomby budou hradit pojišťovny

- Co se změní ve zdravotnictví a za co budeme platit?

- Experti: Nadstandard do zdravotnictví příliš peněz nepřinese, ale...