Podle ekonomů předpandemické úrovně dosáhne ekonomika nejdříve příští rok nebo až v roce 2023. Podle ministerstva financí vývoj ukázal na mimořádnou odolnost ekonomiky a potřebu aktivní role státu. Ekonomika loni klesla o rekordních 5,6 procenta.

„Pandemie přinesla nejprudší propad ekonomiky od roku 1991, kdy hospodářství procházelo transformací ze socialismu na tržní ekonomiku. Zevrubně lze odhadnout, že nás pandemie připravila o 300 až 350 miliard korun a 80 tisíc pracovních míst. Na úroveň, které česká ekonomika dosahovala před pandemií se nejspíše dostaneme až v roce 2022, možná 2023,“ uvedl hlavní ekonom Deloitte David Marek. Zároveň upozornil, že pandemie odsunula do pozadí celou řadu důležitých témat, jako je kvalita školství, podpora výzkumu a vývoje nebo udržitelnost důchodového systému.

Podle hlavní ekonomky Raiffeisenbank Heleny Horské česká ekonomika za loňský rok přišla v přidané hodnotě o 299 miliard korun. „Taky víme, že stát loni firmám a domácnostem vyplatil na přímé pomoci 143 miliard korun, takže jde o necelou polovinu ztráty ekonomiky,“ uvedla.

Horská zároveň upozornila, že od ještě větších ztrát uchránila Česko německá ekonomika. „V této situaci covidového šoku se vyplatilo být průmyslovou zemí. Ze struktury ekonomik vyplývá, že v Česku je přímo či nepřímo covidem ohroženo až 37 procent ekonomiky, přičemž vládními restrikcemi je přímo omezeno deset až 13 procent ekonomiky. V Německu to je 42 procent a v Rakousku 45 procent,“ uvedla.

Pomohla protikrizová opatření, ukáže ale až čas

Podle ministerstva financí hlubšímu propadu hospodářství zabránila robustní protikrizová ekonomická opatření, která ke konci ledna 2021 přesáhla 300 miliard korun, přičemž přímo domácnostem, podnikatelům a firmám stát vyplatil 150 miliard Kč. „České ekonomice pomohlo zejména ve druhém pololetí loňského roku to, že klíčová odbytiště tuzemského exportu v čele s Německem nebyla tak zásadně pandemií ochromena jako na jaře,“ uvedl hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.

Podle hlavního ekonoma UniCredit Bank Pavla Sobíška loni česká ekonomika na přidané hodnotě ztratila 420 miliard korun a v letošním prvním čtvrtletí to může být dalších až 200 miliard korun. „Přes všechna negativa očekávám v české ekonomice rozjezd růstu letos a do konce příštího roku dosažení úrovně před pandemií,“ uvedl. Zároveň ale upozornil, že některé důsledky pandemie se projeví teprve s větším zpožděním. „Nemožnost lidí z různých zemí a oborů se setkávat a neformálně se bavit o svých problémech povede k postupné ztrátě sociálního kapitálu, která může na řadu let snížit potenciál růstu ekonomiky,“ dodal.

Analytik společnosti Natland Petr Bartoň vypočetl, že za rok trvání pandemie k 1. březnu bude HDP o 377,6 miliardy korun nižší, než byl 1. března loni. „Zároveň ale bude o 480 miliard korun nižší, než by byl bez Covidu. V přepočtu na obyvatele (včetně nemluvňat) se tak ekonomika smrštila o 45 tisíc Kč,“ uvedl. Dále upozornil, že kdyby od 1. března rostla ekonomika znovu předcovidovým tempem 1,8 procenta, trvalo by do února 2025, než by se vrátila na úroveň před pandemií. "I kdyby růst narostl na tři procenta ročně, i tak by to trvalo do léta 2023," dodal.

Vyšší zadlužení

Hlavní ekonom ING Jakub Seidler upozornil, že částečně pomohla propad ekonomiky zmírnit sada vládních opatření, bez kterých by byl propad vyšší. Na druhou stranu podpora zvýšila zadlužení Česka z 30 procent HDP na zhruba 38 procent HDP. „Nárůst zadlužení však není v mezinárodním kontextu z titulu pandemie nic neobvyklého,“ uvedl.

Jedním z překvapení minulého roku byl podle Seidlera velmi silný zájem o nové hypoteční úvěry. Banky jich podle oficiálních dat ČNB poskytly za rekordních zhruba 250 miliard korun, tedy meziročně o třetinu více.

I přes všechny změny, které pandemie přinesla ve struktuře ekonomiky, očekává analytik České spořitelny Michal Skořepa výraznou korekci zpět ke stavu před krizí. „Jistě dojde k jistému posunu v platbách směrem k bezhotovostním, ale jejich podíl se zase sníží, protože klesne podíl nákupů přes internet. Asi se mírně zvýší využívání práce z domova, ale firmy se mu začnou bránit, protože se budou obávat snížení efektivnosti, zhoršení toku informací mezi zaměstnanci a podobných efektů,“ uvedl. Dále uvedl, že se sice nyní řada firem snaží najít dodavatele z bližšího okolí. „Následně se ale dodavatelské řetězce zase prodlouží pod tlakem hledání celkově nejlevnějších zdrojů,“ dodal.