Málokdo si nyní vzpomene, že v tehdejším Československu bylo před rokem 1989 povoleno pouze pět státních cestovních kanceláří - Čedok, Sportturist, CKM, Rekrea a Autoturist. Nyní zájezdy nabízí stovky kanceláří a agentur.

"Cestovní kanceláře v té době prodávaly v drtivé většině pouze zájezdy do zemí socialistického bloku, jelikož cestování na Západ bylo velmi omezeno. Čeští turisté tak cestovali na dovolenou k moři do NDR (Německá demokratická republika), do Sovětského svazu (Soči na Krymu u Černého moře), do Bulharska, Rumunska (obojí k Černému moři) a do Maďarska (Balaton)," připomněl viceprezident Asociace českých cestovních kanceláří a agentur (AČCKA) Tomio Okamura.

Světlou výjimkou bylo období od roku 1962 do roku 1972, kdy byla možnost cestovat i do Jugoslávie. Pak se však jugoslávský režim přiklonil k Západu a cesty českých turistů do Jugoslávie byly následně velmi omezeny.

Velkým paradoxem doby socialismu bylo podle Okamury to, že nebylo občanům socialistického bloku (tedy také Čechoslovákům) umožněno individuálně volně cestovat ani v rámci socialistických zemí. "V případě, že chtěl občan Československa individuálně vycestovat například do Polska nebo do Sovětského svazu, tak potřeboval z této země zvací dopis, jinak nebyla individuální cesta možná," vzpomněl na další překážku cestování Okamura.

Cestovní kanceláře v té době sice nabízely i zájezdy na Západ, avšak bylo potřeba vystát frontu přes noc se spacákem nebo mít v cestovní kanceláři "dobré známé". "Ani tak však nebylo vyhráno. Takzvaný devizový příslib, který byl podmínkou pro cesty na Západ, nebyl udělen ´politicky nespolehlivým lidem´, kteří tak nemohli vycestovat vůbec. Československá měna totiž nebyla volně směnitelnou měnou, bez devizového příslibu tak nebylo možné získat finanční prostředky (západní měnu) na cestu na Západ," poznamenal Okamura.

Zdaleka nejčastěji tak Češi trávili dovolenou v tuzemsku, čehož důsledkem bylo velké množství chat a chalup, které si Češi pořizovali. Tento zvyk přežívá dosud.

-Filip Sušanka | MED