Při nákupu ojetého automobilu existuje nejedno nebezpečí, které není radno podceňovat. ESC v poslední době zaznamenalo dva případy, kdy nebyly při koupi vozu předány klíčové dokumenty k vozidlu, takže ho nebylo možné po převozu do České republiky užívat. Plynuly z toho nežádoucí dodatečné náklady. Případy však měly i další podivné okolnosti.

Česká spotřebitelka kupovala skútr přes online inzerát z Itálie. Po prohlídce ve velké hale plné motocyklů a aut skútr zakoupila na základě sepsané smlouvy a platby ceny 600 eur. Prodejce slíbil, že maximálně do dvou týdnů odešle originál technického průkazu, který si nechal kvůli odhlášení vozidla. Jenže přes opakované urgence se tak nestalo ani čtyři měsíce po koupi, a spotřebitelce tak doma stojí skútr za více než 16 000 Kč, který nemůže používat. Evropské spotřebitelské centrum se snaží případ vyřešit ve spolupráci s partnerským centrem v Itálii.

To se navíc zabývá otázkou, s kým byla smlouva vlastně uzavřena. Skútr totiž spotřebitelce předával majitel společnosti vlastnící onu velkou halu s motocykly a automobily, ale daný stroj byl údajně jeho známého, který byl uveden jako smluvní strana v kupní smlouvě. Pro transakci je toto důležitá okolnost i z toho důvodu, že pokud by šlo o smlouvu mezi dvěma spotřebiteli z EU, Evropské spotřebitelské centrum nemůže spor řešit.

Používání zaplaceného ojetého automobilu bylo znemožněno také Čechovi, který si ho dovezl z Německa a jemuž prodejce slíbil odeslání technického průkazu do čtyř dnů od předání vozu. Jenže zaslání trvalo zhruba dva měsíce, a tak si spotřebitel musel k cestám do práce vypůjčit jiný automobil, což ho stálo 22 000 Kč. Ty nyní prostřednictvím sítě ESC po prodejci požaduje.

Přitom nemá k dispozici kupní smlouvu, ale pouze fakturu, kde je navíc uvedeno, že jednal jako podnikatel, ačkoliv ani v ČR, ani jinde v EU prokazatelně nepodniká – tímto se prodejce snažil zbavit odpovědnosti plynoucích z předpisů o právech spotřebitelů. Navíc se na autě krátce po uvedení do provozu na českých silnicích vyskytly vady, za jejichž opravu spotřebitel zaplatil dalších téměř 50 000 Kč, a existuje podezření, že vozidlo byl prodejcem upraveno tak, aby ujelo maximálně 3000 km. Vůz stál více než 190 000 Kč a dodatečné náklady překročily částku 70 000 Kč.

Uvedené případy ukazují, že se nevyplácí podcenit okolnosti nákupu v jakékoliv oblasti.