Přitom sám předseda ČSSD Bohuslav Sobotka ve svém článku Jak ODS zadlužila stát a kraje (LN 18. 9.) polemizuje s tezí ODS o zadlužování státu a krajů. Sám přiznává, že socialističtí hejtmani zvýšili zadlužení krajů za pouhé tři roky o 53 procent.

To je sice posun proti jeho slovům na květnové konferenci v Plzni, kde rezolutně tvrdil, že ČSSD kraje nezadlužila – nic to však nemění na tom, že zadlužování krajů ve stejném období bylo rychlejší než zadlužování státu.

Babo raď!

Obyčejný člověk těžko hodnotí kdo je horší. Ano horší, ne lepší. Problém je, že dnes je jakákoliv volba risk. Zatím to vypadá tak, že kdokoliv se zatím dostal "ke kormidlu" našeho státu, myslel především na své zájmy ať finanční, nebo karierní a kdo pamatuje tak ví že i v dombách vlády komunismu, kde obyčejní lidé nesměli prakticky nic. Jakákoliv volba je tedy hazard a to včetně malých i nových stran, jak ukázaly zkušenosti z minulosti. Nevolit, také není řešením.

Radit v tomto asi ani nejde. Možná pomůže při volbách to, co možná politici nemají. Srdce, respektive volba srdcem, protože rozum by nevolil asi nikoho.

ČSSD: Jak ODS zadlužila stát a kraje

Podle ministerstva financí v roce 2008 – na konci vlády hejtmanů z ODS a dalších pravicových stran (ČSSD v té době neměla žádného hejtmana a v naprosté většině krajů byla v opozici) – činilo zadlužení krajů 14,6 miliardy korun. ODS tedy podle Nečase nyní chce kraje bez dluhů, hejtmanům z ČSSD je však před čtyřmi lety předala s dluhem více než 14 miliard korun.

Na konci loňského roku dosáhlo podle stejného zdroje zadlužení krajů 22,3 miliardy korun, takže přírůstek za vlády hejtmanů ČSSD (včetně čtyř krajských koalic s ODS) činí 7,7 miliardy korun.

ODS: ČSSD se snaží zamaskovat žalostné hospodaření svých hejtmanů

• Zadluženost krajů vzrostla za vlády ČSSD o více než 50 % za tři roky. Zvýšila se ze 14,5 miliardy korun na konci roku 2008 na téměř 22,5 miliard korun na konci loňského roku.
   
• V krajích, kde vládne ČSSD s tichou podporou KSČM, vzrostlo zadlužení téměř na trojnásobek! Zvýšilo se ze 1,6 na 4,8 miliardy korun.
   
• Přitom jen v loňském roce stouply dluhy krajů o téměř 17 % na 22,3 miliardy korun. 
   
• Zadluženost krajů (v mld. Kč, k 31. 12. 2011):

• Podíl dluhu krajů na HDP za období 2008 – 2011 vzrostl o 54 % (z necelých 0,4 % HDP na 0,6 % HDP), čímž předběhl dynamiku dluhu ústředních vládních institucí, vykazující růst 46 % (z 26,4 % na 38,6 %). 
   
• Příjmy krajů z větší částí tvořily přijaté transfery, a výpadky výnosu sdílených daní v důsledku ekonomické krize ovlivnily státní rozpočet i rozpočty krajů v podobné míře, takže rozhodně nelze říci, že by to byly právě kraje, kdo by měl být obecným vzorem pro rozpočtovou odpovědnost v celé ČR, jak by chtěli někteří socialističtí hejtmani namlouvat.
   
• I mezi jednotlivými kraji jsou v růstu zadluženosti rozdíly. Přeborníkem je Karlovarský kraj, kde dluh za období 2008 – 2011 vzrostl 6,6krát, Středočeský kraj dluh zčtyřnásobil. 
  Vývoj dluhu pochopitelně záleží na schodcích v jednotlivých letech. Rekordního schodku dosáhly kraje v roce 2009, kdy deficit dosáhl 7,8 mld. Kč a došlo k historicky nejvyššímu meziročnímu absolutnímu nárůstu dluhu krajů.
   
• Do roku 2003 kraje pod pravicovým vedením vygenerovaly polštář přesahující 10 mld. Kč, který v dalším období udržovaly. A byť i formálně až do roku 2008 zadluženost krajů rostla, byla stabilita krajských financí vždy dostatečně jištěna. S nástupem sociálně demokratických hejtmanů došlo k razantnímu zmenšení tohoto polštáře. Socialisté doslova ze dne na den projedli léta vytvářenou rezervu.
   
• Kraje hospodaří s velkým objemem prostředků. Loni to bylo téměř 140 miliard korun. Celkové výdaje krajů mezi lety 2008 až 2011 vzrostly o 3,6 %, tedy o téměř pět miliard korun (4,85 mld.). Tento růst byl přitom tažen výdaji běžnými (provozními), které vzrostly o 6,2 %. Kapitálové výdaje, tedy výdaje na investice, naopak během tohoto období významně klesaly, a to o 10,6 %.
   
• V letech 2010 a 2011 byl zaznamenán meziroční pokles výdajů krajů. Běžné výdaje ale sociálnědemokratické vedení krajů dokázalo snížit jen v roce 2010. V loňském roce 2011 se pokles týkal výhradně kapitálových výdajů.
   
• Hned první rok po nástupu ČSSD do vlády v krajích přitom výdaje na platy vzrostly o 6,2 %. Poté byl růst nižší, ale za dosavadní období vlády ČSSD v krajích (2008 – 2011) se růst platů nezastavil. A to ani v letech, kdy všem ostatním zaměstnancům státní správy vyjma pedagogických pracovníků a zdravotnického personálu platy snižovaly. V loňském roce tak vydaly kraje na platy o 240 milionů korun více (o 10,6 %) než v roce 2008.
   
• Z běžných výdajů, hned po výdajích na dopravní obslužnost, vzrostly nejvíce výdaje krajů za nákup vody, paliv, energie, služby a ostatní nákupy. Růst těchto nákladů mezi lety 2008 a 2011 činil 21,2 %, tedy 953 milionů! A v žádném roce neklesal. Páni radní zřejmě měli jiná kritéria, důležitější než je cena…
   
• Těchto 953 milionů mohlo jít třeba do kapitoly neinvestiční transfery neziskovým a podobným organizacím, kde jsou zahrnuty především přímé náklady na vzdělání poskytované prostřednictvím rozpočtu krajů základním školám zřizovaným obcemi a dále neinvestiční transfery určené obecně prospěšným společnostem a občanským sdružením. Právě na takovýchto organizacích kraje šetřily z provozních nákladů relativně nejvíce (-6,2 %, tedy více než 2,5 miliardy korun v letech 2008 až 2011).

-NašePeníze.cz / ODS/ČSSD