Nový daňový řád je zároveň jedním z hlavních pilířů reformy veřejných financí, kterou zahájila ještě vláda Mirka Topolánka (ODS).

Za jedno z hlavních pozitiv autoři považují přehlednost textu a systematičtější uspořádání celé právní normy. Dosud platný zákon o správě daní a poplatků totiž vinou řady novelizací přehlednost prakticky ztratil.

Z této změny má vycházet i vyšší právní jistota plátců i výběrčích daní. Autoři novely si slibují mimo jiné i snížení počtu soudních sporů. Dojít by také mělo ke sjednocení právní terminologie v oblasti daňového práva.

Větší podpory se má dostat elektronizaci státní správy, zejména cestou odstraňování bariér pro používání elektronických spisů. S těmito změnami souvisejí i jasná pravidla pro doručování, která mají zamezit sporům o to, zda byl dotyčný dokument vůbec doručen.

Norma také zpřesní pravidla pro nahlížení do daňového spisu, takže poplatník získá právo nahlížet do kompletní dokumentace, kterou jeho spis obsahuje.

Nová bude také možnost odpuštění úroků z prodlení při posečkání již při rozhodnutí o posečkání. Nyní je totiž praxe taková, že pokud je rozhodnuto o posečkání daně, a poplatník chce také prominout úroky, musí podat další žádost.

Nový daňový řád dále výrazně omezuje pravomoci ministra financí odpouštět daně. Nebude již možné odpustit daň v individuálních případech, ale pouze plošně při výskytu nějakého konkrétního jevu, jímž může být například živelní pohroma.

Nová budou také pravidla pro opakování daňových kontrol, přičemž se bude vycházet ze zásady, aby byl co nejméně zatěžován plátce daně.

Tuto podobu daňového řádu začal připravovat ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09) ještě v době svého působení na stejném postu ve vládě Mirka Topolánka. Ke konečnému schválení byla tato právní úprava dovedena vládou Jana Fischera, zejména tehdejším ministrem financí Eduardem Janotou. V důsledku politických jednání byla její účinnost odsunuta až na rok 2011, v němž od prvního ledna začne platit.

-Jiří Táborský, MED