Jak na semináři několikrát zaznělo, po skončení deregulace nájemného v příštím roce se zcela jistě najdou nájemníci, kteří si bydlení nebudou moci dovolit – o ty se podle ústavy musí postarat stát. Majitelé domů navrhují nestavět k sociálnímu bydlení speciální byty, ale využít pro tyto účely v podstatě jakýkoliv byt na trhu.

"Navrhujeme místo slibů, že někdo bude moci získat doživotní privilegium placení nízkých nákladů na bydlení ve zvláštních bytech, poskytnout okamžitě všem, kteří splňují podmínky dané ústavou, finanční pomoc, která jim dočasně pomůže vrátit se na trh práce a neztratit statut řádného občana," představil návrh Tomislav Šimeček.

Podle návrhu by lidé v nezaviněné nouzi nemuseli čekat na přidělení zvláštního 'sociálního' bytu, ale díky adresné dávce by si okamžitě mohli vybrat byt na fungujícím trhu a stát by jim na tržní nájemné v tomto přiměřeně velkém bytě připlatil, aniž by museli vydat více než 35 procent disponibilních příjmů domácnosti.

• Jak zažádat o příspěvek na bydlení

• Sociální dávky na bydlení: Kdo je může čerpat?

• Dávky na bydlení - příspěvek od 1.1.2012

• Příspěvek na bydlení od ledna vzrostl. Kdo má nárok a kolik může získat?

Dávka bude pravidelně testovatelná a konstruovaná na minimální bytový standard. "Hlavní je, že bude k dispozici okamžitě, jakmile vznikne potřeba. Žádné pořadníky a žádné čekací doby. Rád bych také uvedl, že dávka bude splatná poskytovateli ubytování, a tak nebude zneužitelná," vysvětlil Šimeček.

Přiměřený bytový standard, v němž by měli lidé v nezaviněné nouzi nárok na dávku, návrh specifikuje v podstatě ve stejné výměře, jako byla za minulého režimu hranice nadměrnosti. Minimální důstojný standard má být 40 m² pro jednu osobu a 10 m² navíc pro další osoby až do celkového počtu pěti lidí.

Návrh se poměrně tvrdě staví k občanům, kteří se v nouzi ocitli vlastní vinou a se vzniklou situací se nesnaží nic dělat. I pro ně počítá s pomocí, nicméně pouze v takové podobě, která by je motivovala například k aktivnímu hledání práce. OSMD chce také odpovědnost za pomoc těmto lidem přenést na obce, které podle sdružení budou mít zájem na tom, aby situaci co nejrychleji vyřešily.

OSMD současný návrh představovalo již v březnu tohoto roku.

Na senátním semináři vystoupil i Jiří Hrubý z kanceláře veřejného ochránce práv. Podle jeho slov ombudsman dlouhodobě žádá vládu a Poslaneckou sněmovnu, aby se otázka sociálního bydlení řešila: "Jsem proto rád, že OSMD tuto debatu otevírá, v řadě bodů se spolu shodneme."

Naopak s ministerstvem pro místní rozvoj OSMD hledá shodu marně. "Náš spor je známý, já to v tuto chvíli považuji za nějaký návrh k diskusi, ale tak, jak je to přednášeno, tak bych z toho měl velkou obavu," uvedl během diskuse náměstek ministra pro místní rozvoj Miroslav Kalous. "Možnost státu přispívat lidem na bydlení se samozřejmě bude logicky odvíjet od ekonomické reality," uzavřel.

Filip Nachtmann | MED