Obavy z českých levných pracovníků ale stále částěčně trvají. Proto se připravuje zákon o minimální mzdě, který by měl v Rakousku začít do května platit. Podobně se i Němci připravují na zavedení minimální mzdy - 7,5 eura na hodinu. Toto opatření by mělo platit jeden až tři roky, během kterých by se měly zmírnit obavy a vybudovat důvěra mezi státy.

Čeští vysokoškoláci jsou už od ledna 2009 znevýhodněni méně. Tehdy začala platit právní úprava, podle které neměli němečtí uchazeči přednost před pracovníky ze zemí, které vstoupily do EU v roce 2004. Stále ovšem čeští vysokoškoláci potřebovali pracovní povolení.

"Nepočítáme s odchodem většího množství lidí. Od roku 2004 se postupně otevíraly pracovní trhy všech evropských zemí a migrační potenciál ČR byl v tomto směru do značné míry vyčerpán. Naprostá většina lidí, kteří chtěli v Německu pracovat, tam již pracuje," říká ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek.

Jazyková bariéra jako přirozený regulátor

I bavorská strana věří, že úplné otevření pracovního trhu nepředstavuje žádnou hrozbu, ale spíše příležitost k další vzájemné spolupráci. Vzhledem k tomu, že evropský pracovní trh volá po kvalifikované pracovní síle, spolupráce obou zemí a jejich služeb zaměstnanosti by se měla zaměřit na oblast vzdělávání a rozvoje nových dovedností a kvalifikací pro podniky působící v příhraničí nebo přes hranice.

Češi obecně jsou národem, kde mobilita pracovní síly je na nízké úrovni ve srovnání se zbytkem Evropy. Podle dostupných informací pracovalo v Německu na konci roku 2009 přes 14.000 občanů ČR, převážně ve stavebnictví, strojírenství, v turistickém ruchu, ve zdravotnictví, v zemědělství, v obchodu a administrativě. V Česku pracuje aktuálně asi 3000 Němců.

Značnou překážkou pro zaměstnávání občanů ČR v Německu je jazyková bariéra. I když se němčině ve školách věnuje v poslední době a hlavně v příhraničních oblastech vyšší pozornost, obecně v Česku byla a stále je hlavním cizím jazykem angličtina. Také kvůli omezenému přístupu na německý trh práce v uplynulých sedmi letech se většina občanů ČR migrujících za prací do EU zaměřovala na Velkou Británii, Irsko, Francii, Holandsko a další země.

Také němečtí partneři, tedy podniky a agentury práce, vidí bariéru v jazykové nevybavenosti českých pracovníků, a proto se dramatického vývoje po otevření pracovního trhu Němci neobávají a očekávají zájem spíše jednotlivců. Výjimkou by mohl být například obor hotelnictví a gastronomie, kde podle německých zástupců úřadů práce existuje dlouhodobě nedostatek personálu.

Podle německých expertů se pravděpodobně rozšíří zaměstnávání prostřednictvím agentur a mnoho německých firem, které mají provozovny v ČR, bude mít zájem zaměstnávat své pracovníky na obou stranách hranice.

Přeshraniční podnikání

Od května budou i české firmy moci u našich sousedů poskytovat své služby stejně jako domácí společnosti.