Nerealistické požadavky obnovitelných zdrojů zvýší ceny energie Říman: Na Ekologickou energii dáme o 2 miliardy víc Vývoj spotřeby elektřiny v ČR potřebuje zvláštní studii Názory na energii z obnovitelných zdrojů byly různé, je však jisté, že podíl této energie na trhu ČR je nízký, byť bude do budoucna nejspíš narůstat. Její odpůrci i zastánci se shodují na tom, že nejdůležitějším zdrojem bude i nadále jádro. Obnovitelné zdroje jsou zdroje přírodní a prakticky nevyčerpatelné, protože se obnovují samy o sobě. Jedná se o vítr, vodu, slunce, biomasu a další jako je například geotermální energii. V současnosti nejpropagovanějším obnovitelným zdrojem je vítr. Při prosazování a budování větrných elektráren se však nesmí zapomínat na fakt, že toto řešení je sice ekologické, ale v žádném případě ne ekonomické. „Energie z větru je trojnásobně dražší než jaderná energie,“ uvedl RNDr. Jiří Hanzlíček, expert na posuzování vlivů na životní prostředí. Stát dává dotace na vybudování těchto zdrojů, na samotnou výrobu poté doplácejí obchodníci s energií. Ceny, za které se energie vykupuje, určuje energetický regulační úřad. Firmy ochotné investovat do elektráren šetrných k životnímu prostředí mají garantovanou cenu, za kterou se bude jejich elektřina vykupovat a lehce si tak mohou spočítat návratnost. „Například návratnost u větrné elektrárny vybudované v Krušných horách je 4 až 5 let,“ uvedl jeden z optimistických případů RNDr. Jiří Procházka, ředitel společnosti Ekoaudit. Podíl obnovitelných zdrojů energie v Česku za rok 2004 činil 2,9 %, v současnosti jsou to asi 4 %. Trend je tedy bezesporu vzrůstající, prosazování ekologické energetiky se ovšem potýká s mnoha problémy. V první řadě se jedná o zaběhlou tradici užívání uhlí a jaderné energie. Dále je to velká administrativní a ekonomická náročnost. Zapomínat nesmíme ani na limity dané přírodními podmínkami. Nikdy nemůžeme v produkci větrné energie předstihnout například přímořské státy. „Ať budeme větru poroučet jak chceme, nebudou mít u nás větrné elektrárny účinnost vyšší než 10 %,“ vyjádřil svůj názor Jiří Hanzlíček. Budoucnost energetiky třetího tisíciletí vidí v bezpečných a ekonomických jaderných reaktorech. Podle Hanzlíčka vypouští Česko minimum skleníkových plynů v porovnání s ostatními zeměmi. Tuzemský podíl je vyčíslen na 0,3 % z celosvětové produkce. „Česká republika je světlou výjimkou, i když se o tom nemluví,“ řekl Hanzlíček. „Je to ale ukázka, jak se dá manipulovat se statistickými daty,“ dodal. Narážel na to, že data se uvádějí v přepočtu na jednoho obyvatele dané země, proto při malém množství obyvatel v porovnání například s Čínou vychází na jednoho občana ČR vysoké číslo vyprodukovaných skleníkových plynů.