Řadu zákazníků společnosti O2 pobouřilo, když došlo loni v létě ke skokovému zdražení poskytovaných služeb. Operátor využil možnosti změnit smlouvy i s cenami a zdražil. Povinnou informaci o změnách mnozí zákazníci přitom považovali za komerční nabídku dalších služeb. Se zdražením se nesmířil pan Roman z Prahy a vyúčtování reklamoval. Protože společnost O2 jeho reklamaci nevyhověla, následně její zamítnutí napadl u Českého telekomunikačního úřadu. S pomocí poradny dTestu se domáhal neplatnosti změn, protože operátor nevymezil důvody, na základě kterých by mohl smlouvy měnit, jak předpokládá občanský zákoník. ČTÚ argumentaci vyhověl a podotkl, že zejména při krátkodobých smlouvách by je operátor měl být schopen dodržovat déle než pár měsíců, pokud to samé chce po zákaznících.

V řízení zatím padla rozhodnutí ČTÚ o vrácení peněz zákazníkovi a dalším poskytování původních služeb a případ dále míří k rozkladové komisi. Společnost O2 by panu Romanovi měla vrátit peníze, které účtovala nad rámec původní smlouvy a dál poskytovat programy jako před změnou. To se operátorovi ale nelíbí a už zákazníkovi oznámil, že mu smlouvu ukončí, protože to prý od něj nikdo nemůže spravedlivě požadovat. O2 hledá i malicherné „technické“ důvody, jak se obtížného zákazníka zbavit. Přitom prakticky všechny programy z původních nabídek vysílá dále, byť někdy pod jinými názvy. I proti tomu se hodlá pan Roman prostřednictvím ČTÚ bránit.

Případ ukazuje, že ač je málokdo ochotný s operátory bojovat, může nalézt v ČTÚ zastání a domoci se svého práva. Ukazuje, že operátoři nejsou při změnách smluv všemocní. Byli bychom rádi, pokud by stejného příkladu následovali i další spotřebitelé a svoji nelibost nad chováním operátorů projevili i v jiných případech a u jiných společností. Operátoři musí pochopit, že naši spotřebitelé sebou nenechají zacházet, jak se komu zlíbí a dokáží se ozvat a účinně bojovat.