Deficit státního rozpočtu v hotovostní metodice bez vlivu prostředků z Evropské unie se odhaduje na cca 130 miliard korun. „Financování programů EU probíhá na základě předfinancování zdroji ze státního rozpočtu. To působí jako určitý ´polštář´ ve prospěch příjemců dotací, nicméně také vytváří rizika pro státní rozpočet v případě zdržení plateb z EU, což se stalo právě v loňském roce,“ připomněl ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09. V roce 2011 byly totiž pozastaveny certifikace plateb pro operační programy Doprava, Životní prostředí a ROP Severozápad Ústeckého a Karlovarského kraje. Platby nyní nejsou propláceny ani u programu Vzdělání pro konkurenceschopnost. „Díky problémům v těchto programech se schodek prohloubil asi o 12,8 miliardy korun, tedy o 7,8 miliardy korun oproti schválenému rozpočtu,“ dodal Kalousek.

Podle náměstka pro veřejné rozpočty Jana Gregora se národní část rozpočtu vyvíjela lépe, než se očekávalo. „Výpadky v daňových příjmech byly víceméně kompenzovány úsporami v oblasti úrokových nákladů ze státního dluhu. Vlivem potíží při čerpání z evropských fondů ale schodek státního rozpočtu dosáhl v hotovostní metodice 142,8 miliardy korun.“

ČSSD: Ministr Kalousek by měl kvůli nedodržení schodku rozpočtu rezignovat

Ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09) by měl premiérovi Petru Nečasovi (ODS) nabídnout demisi na svůj post, prohlásil v úterý předseda sociální demokracie Bohuslav Sobotka. Ten Kalouskovu rezignaci požaduje proto, že se vládě nepodařilo dodržet plánovaný schodek rozpočtu v roce 2011.

"Ministr Kalousek přiznal, že vláda nebude schopna dodržet plánovaný schodek rozpočtu za rok 2011 tak, jak ho schválila sněmovna. Zákon hovoří o deficitu ve výši 135 miliard, ministr přiznal něco kolem 142 miliard korun," uvedl na úterní tiskové konferenci šéf ČSSD Sobotka.

Podle něj jde o vážnou chybu české vlády, která není schopná dodržovat rozpočtovou disciplínu.

"Kalouskovi se tato chyba stala již podruhé a tentokrát se už nemůže vymlouvat na pád české ekonomiky," podotkl Sobotka.

Ten dále doplnil, že vláda prokazuje evidentní neschopnost čerpat peníze z fondů Evropské unie a neumí čelit rozpadu výběru daně od osob samostatně výdělečně činných.

"Kalousek se nemůže zbavit odpovědnosti za neúspěch s nedodržením deficitu státního rozpočtu v roce 2011 a podle mého názoru ministr, který není schopen dodržet stanovený zákon o státním rozpočtu, tak má jedinou cestu – nabídnout předsedovi vlády svoji demisi," prohlásil předseda ČSSD a dodal, že sociální demokracie by rezignaci ministra financí pokládala za adekvátní reakci.

Analytici hodnotí deficit státního rozpočtu rozdílně, shodují se v potřebě šetřit

Na nutnosti dalších úsporných opatření se shodli analytici, kteří pro agenturu Mediafax hodnotili poslední informace o loňském deficitu státního rozpočtu. Ty v úterý zveřejnilo ministerstvo financí, podle nich schodek v hotovostní metodice dosáhl 142,8 miliardy korun, tedy 3,7 procenta HDP.

"Ocenil bych především to, abychom dostávali standardní analýzy plnění státního rozpočtu," řekl agentuře Mediafax hlavní ekonom společnosti Next Finance Vladimír Pikora. "To, že Česká republika má státní dluh 3,7 procenta HDP, nelze považovat za úspěch. Jestliže teď, v období jistého ekonomického růstu, projevujeme uspokojení nad tímto číslem, musím se ptát, co budeme dělat, až se růst, byť mírný, zastaví," ptá se ekonom.

Zároveň uvedl, že se ministerstvo financí namísto řešení vážné rozpočtové situace věnuje jen hrám s čísly, které nemohou zastřít skutečnost, že ČR hospodaří se státním dluhem mimo maastrichtská kritéria.

"Když uvážíme, že se pohybujeme v nepříznivé všeobecné ekonomické situaci, lze říct, že ministerstvo financí snížením dluhu na 3,7 procenta oproti očekávaným 4,2 dosáhlo úspěchu," myslí si naopak hlavní ekonom Patria Finance David Marek.

Ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09) už v pondělí upozornil, že poslední prognóza jeho ministerstva z října loňského roku, podle níž česká ekonomika v letošním roce posílí o jedno procento, je příliš optimistická. Aktuálně se přiklání k variantě poklesu HDP do dvou procent. To by znamenalo propad rozpočtových příjmů o 30 až 50 miliard korun. Pokud by se tato predikce naplnila, nevidí Marek mnoho způsobů, jak by ministerstvo financí mohlo získat prostředky, kterými by další výpadky ve státním rozpočtu pokrylo.

"Přesto existuje jistá škála nástrojů, kterými by ministerstvo financí mohlo takovou situaci vyřešit," připustil Marek. "V průběhu roku lze pracovat se sazbami nepřímých daní, jinak předpokládám, že by se případné škrty zaměřily na státní správu a některé investiční programy."

"Předpokládám, že by se začalo šetřit ve státní správě," souhlasil s Markem Pikora. "Úředníci by si pravděpodobně museli z domova nosit vlastní tužky," uzavřel analytik v nadsázce.

"Ekonomickou situaci nelze hodnotit podle jednoho ukazatele, navíc vytrženého z kontextu," řekla agentuře Mediafax ekonomka VŠE Ilona Švihlíková. "Rozpočet na loňský rok od počátku vycházel z nadhodnocených představ. Deficit ve výši 3,7 procenta HDP není žádný úspěch. Jestliže se naplní pesimistické prognózy vývoje ekonomiky, můžeme čekat další oklešťování výdajové stránky rozpočtu. Zvýší se nepřímé daně a sníží důchody, dojde k dalšímu oslabení beztak křehké české ekonomiky," dodala ekonomka.

-- Filip Nachtmann, Tomáš Cížek, Denisa Křížová, Ondrej Fér | MED