Zájem zahraničních televizí a distributorů o české filmy loni prudce spadl. A to i přesto, že česká kinematografie v roce 2009 vychrlila rekordních 45 filmů, z toho 33 hraných. A propad podle údajů Českého filmového centra pokračuje i letos. „Nižší objemy prodejů práv do zahraničí jsou dány ekonomickou krizí. Jak jsem slyšela ze strany prodejců, kupci jsou opatrnější. Nechtějí jít do rizika, spíše čekají, až bude po festivalech, než by filmy koupili hned,“ uvedla Jana Černik z Českého filmového centra.

Roli hraje také klesající úroveň tuzemské kinematografie. Ještě v roce 2008 se film Obsluhoval jsem anglického krále prodal skoro do 40 zemí včetně Afghánistánu, Nepálu nebo Spojených států amerických. Podobně úspěšné byly i Vratné lahve, které koupili distributoři z 11 zemí (například Německo, Austrálie, Kanada, Polsko), a to jak pro televizi, kina, tak i pro vydání na DVD. Snímky z roku 2009 a 2010 už jenom paběrkovaly – jedním z nejúspěšnějších titulů na zahraničních trzích se stal Na půdě s prodejem do šesti zemí nebo film Protektor, který zakoupily všechny země bývalé Jugoslávie (včetně diskutabilního Kosova).

Skoro třicítka filmů z posledních dvou let (z celkových 59) se však podle Českého filmového centra neprodala do žádné země. Pro producenty je to nemilá zpráva. Za prodej práv do zahraničí a promítání či vysílání mohl jejich majitel inkasovat i desítky milionů korun (jako třeba v případě úspěšného filmu Jana Svěráka Kolja), většinou však stovky tisíc korun. Svou roli v poklesu zájmu o tuzemskou produkci za hranicemi hraje i klesající úroveň české kinematografie.

„Zájem o české hrané nebo dokumentární filmy vždy souvisí s konkrétním dílem. V Česku se nedá mluvit o české vlně, jako je tomu v případě rumunské kinematografie. Zde se nevyrábí dost snímků s evropským festivalovým potenciálem,“ upozorňuje Černik. Nadprodukce českého filmového průmyslu z posledních dvou let se odrazila i na klesající návštěvnosti jednotlivých filmů v domácích kinech. Velká část snímků zaznamenává návštěvnost jen pár desítek tisíc lidí. Výjimku tvoří v poslední době hlavně film Ženy v pokušení režiséra Jiřího Vejdělka, který podle dat Unie filmových distributorů doposud vydělal okolo 110 milionů korun (904 tisíc diváků), nebo Líbáš jako Bůh, jenž má na kontě 90 milionů korun.

Na opačném konci žebříčku se pohybují filmy Jménem krále (několik týdnů po premiéře 35 tisíc diváků), El Paso (deset tisíc), Ocas ještěrky (osm tisíc) nebo Proměny (devět tisíc diváků).

-Vojtech Kristen, Mediafax

Kam dál?

- Filmaři ze zahraničí se opět zajímají o Česko

- Krize dopadla i na celebrity, některým podlomila kolena

- Internetoví piráti ohrožují práci milionů Evropanů