Možnost vyvést tři procenta z průběžného systému a přidat si dvě procenta z vlastního by mohlo v příštím roce využít až jeden milion lidí. Podle průzkumu má o nově zaváděný druhý pilíř zájem až 20 procent lidí ve věku 25 – 60 let. Jednou z výhod, kterou potenciální klienti vnímají, je přehled o budoucích příjmech.

To, co potenciální zájemce o spoření ve druhém pilíři zajímá nejvíce, je bezpečí ukládaných prostředků. Při rozhodování o tom, zda do druhého pilíře vůbec vstoupit, proto budou požadovat od státu garance. Až pro dvě třetiny lidí bude zásadní informací to, jakým způsobem budou jejich prostředky zabezpečeny proti vytunelování. "Jedním ze základních principů reformy je přitom oddělení majetku penzijních společností od majetku fondů. Lidé o této podmínce zatím nejspíš nevědí," domnívá se Libor Pergl, ředitel pro obchod a marketing penzijního fondu.

Stejnou optikou pak budou potenciální klienti vybírat penzijní společnost, které své prostředky na penzi svěří. Rozhodne garance zabezpečení vkladů i zajištění výnosů. Více než 80 procent lidí považuje "zajištění/pojištění" vkladů pro vstup do systému za důležitý parametr. "Pro potenciální klienty bude důležitá důvěryhodnost společnosti, které svěří své peníze. Bude je zajímat, zda je stabilní, jak je na trhu dlouho, jak je veliká, kolik má klientů, kolik peněz spravuje," přiblížil Pergl.

Přestože lidé na druhém pilíři oceňují možnost zvolit si investiční strategii a tím přímo ovlivnit výši zisku, z průzkumu vyplynulo, že klienti budou spíše konzervativní. Až dvě třetiny respondentů deklarovaly, že při investování peněz na důchod nemusí mnoho vydělat, ale chtějí mít záruku návratnosti. Uvedené preference se přitom neliší podle věku. "Jde-li o peníze na důchod, mladí lidé nejsou ochotnější pouštět se do risku více než staří. To je pro nás docela překvapivé zjištění," uzavřel Libor Pergl.

-Libor Popela | MED