Od Nového roku začne platit velká novela stavebního zákona. Vládní norma vznikla, aby usnadnila proces získání stavebního povolení, a rozšiřuje počet staveb, pro které není povolení potřeba. Novela zjednodušuje dosavadní znění zákona, to nebylo dostatečně specifické a navíc se tříštilo v množství jednotlivých úprav v různých zákonných ustanoveních.

"Novela má přispět k jednoduššímu procesu územního a stavebního řízení a zkrátit termíny," ozřejmil za předkladatele ministr pro místní rozvoj Kamil Jankovský (LIDEM).

Zákon má zjednodušit život stavebníkům. Odstraňuje nedostatky současné úpravy a postupně bude deregulovat procesy v oblasti stavebního práva tak, aby se urychlila, zjednodušila a zlevnila příprava a povolování jednotlivých staveb.

Ti, kdo chtějí stavět, by se tak měli snáze zorientovat v zákoně a netápat mezi roztroušenými novelizacemi. Navíc zákon pamatoval i na úředníky na stavebních úřadech, ti musejí splňovat kritéria v dosaženém stupni vzdělání a délce praxe. Měli by tak být schopni kvalifikovaně poradit a navést člověka v legislativním ustanovení.

Výčet staveb, které nebudou vyžadovat územní rozhodnutí ani územní souhlas, se rozšíří například o některé skleníky nebo jednopodlažní nadzemní stavby i o některé bazény na pozemku rodinného domu nebo stavby pro rodinnou rekreaci.

Stále ovšem existují stavby, které sice nepotřebují stavební povolení, ale územní rozhodnutí či souhlas ano. Jedná se například o vodovodní, kanalizační nebo elektrické přípojky.

Přínosem by mělo být i zjednodušení stavebního nebo územního řízení. Třeba vydání územního rozhodnutí se spojí s ohlášením stavebního záměru, tím pádem se dvojí návštěva úřadu a papírování smrskne do jedné akce.

Zákon zpřesňuje parametry veřejnoprávní smlouvy, jíž lze nahradit územní rozhodnutí i stavební povolení, a certifikát autorizovaného inspektora. Jeho vydání se odehrává ve zkráceném řízení a je tak mnohem rychlejší. Souvisí s tím ovšem zpřísnění podmínek pro vydání certifikátu. Záměr takové stavby se objeví na úřední desce stavebního úřadu, aby se opominutý účastník mohl vyjádřit, pokud by jej stavba nějak poškozovala. Když bude námitka uznána, začíná řízení od začátku. Může být ovšem podána nejpozději na ústním projednání řízení, jinak k ní úřad nepřihlédne.

Veřejnoprávní smlouva dosud trpěla na vágní právní formulace, tudíž se k ní stavebníci raději neuchylovali a vyřizovali si raději územní rozhodnutí nebo stavební povolení. Zákon úpravu smlouvy zpřesnil a stát doufá, že ji budou lidé využívat častěji. Jedná se o kontrakt mezi správním úřadem a žadatelem a nelze ji využít, když se se záměrem pojí vydání stanoviska o dopadu na životní prostředí. Návrh na uzavření smlouvy musí být vyřízen do 30 dnů, jinak se jedná o chybný úřední postup. To by mělo zabránit zbytečným průtahům.

Novela zpřesňuje i výpočet zastavěné plochy, dosud nebylo jasné, jak se například započítávají nadzemní patra, arkýře nebo užitkové stavby. Od ledna platí, že se jedná o součet všech zastavěných ploch na pozemku, tedy se počítají i lodžie nebo arkýře. Taková úprava ochraňuje zeleň na pozemku.

Novelu v polovině září schválili silou 122 hlasů poslanci v původním znění, nepřijali tak některé změny, které doporučovali senátoři. Stát tak i nadále nebude místo obcí platit nařízené demolice staveb, které ohrožují okolí.

Katerina Surmanová | MED