Živnostenský rejstřík Seznam oborů živností volných Podnikání bude levnější a jednodušší Největší hrozbou podnikání je dnes recese Nejméně přitažlivé daňové režimy měly v roce 2007 v Evropě Česká republika, Rumunsko a Řecko Jste zaměstnáni na dohodu o pracovní činnosti? Pak čtěte! Nejvýznamnější změny Průkazy živnostenského oprávnění nahradí jediný dokument, výpis z živnostenského rejstříku, a podnikatel tak bude moci prokazovat oprávnění k provozování více živností jediným dokladem. V souvislosti s tím se sníží poplatky související se vstupem do podnikání a s ohlašovanými změnami. Podnikatelé ušetří 125 mil. Kč. To představuje snížení o 60% oproti současnému stavu. V současné době existuje 125 volných živností s 622 předměty činnosti. Nově se zavádí jediná volná živnost s 80 obory s tím, že podnikatel pouze oznámí obor činnosti, který bude v rámci této živnosti vykonávat. K podnikání v rámci volné živnosti tedy již nebude potřebovat několik živnostenských oprávnění a nebude muset platit poplatek za každý obor své činnosti. Nově se ruší místní příslušnost živnostenských úřadů. V souladu s možnostmi, které poskytuje informační systém živnostenského rejstříku, budou podnikatelé moci ohlašovat živnosti, podávat žádosti o koncesi a plnit své ohlašovací a oznamovací povinností na kterémkoli obecním živnostenském úřadě na celém území České republiky. Podnikatel si tak bude moci vybrat konkrétní úřad podobně, jako třeba svého lékaře. Výhodou bude snížení nákladů a ve střednědobém horizontu také vnesení konkurence mezi živnostenské úřady. Počet klientů živnostenských úřadů bude záviset na kvalitě jejich práce, nikoli na počtu podnikatelů ve spádovém regionu. Podnikatel, který nebude se službami na jiném úřadě spokojen, může své záležitosti řešit na původním místně příslušném úřadě. Může si tak úřad zvolit libovolně, stejně jako je tomu u výběru lékaře. Oznamovací povinnost podnikatele vůči živnostenským úřadům se bude týkat jen změn takových údajů, které nejsou živnostenské úřady schopny získat z databází, které má veřejná a státní správa k dispozici. Takovou databází je v současné době obchodní rejstřík a po vyřešení legislativních otázek připadá ve střednědobém horizontu v úvahu i informační systém evidence obyvatel. Pro začínající podnikatele se výrazně snižují nároky na povinnou praxi: Pokud má živnostník vzdělání v oboru, může začít podnikat okamžitě. Mladá dívka se učí na kadeřnici. Standardní délka učebního oboru je tři roky. Po této době by měla kadeřnice obor prakticky zvládnout. Mohla by tedy mít možnost vykonávat své povolání i jako podnikatelka. Současný živnostenský zákon jí ale ukládá mít kromě výučního listu ještě praxi. Kadeřnictví zaměstnance příliš často nenajímají. Získání zaměstnání v oboru často znamená povinnost dělat pomocné práce. Vyučený kadeřník bez praxe se tak ale kvůli živnostenskému zákonu stává levnou pracovní silou. Svoji praxi, kterou jí ukládá zákon, musí získat v nevýhodných podmínkách, které znamenají také finanční ztrátu. Novela ruší povinnou praxi. Logicky předpokládá, že za tři roky se dívka naučí tolik, že se může sama pustit do podnikání. Praxi pak bude získávat ve svém podnikání mnohem efektivněji. Bude vědět, že pracuje sama za sebe, za své reference, za své jméno. Tato motivace bude zaměstnanci se vzdálenou vyhlídkou na vlastní živnost téměř vždy scházet. Vystudoval li budoucí podnikatel příbuzný obor, nebo má potřebnou rekvalifikaci, bude mu stačit roční praxe. Mladík vyučený v oboru tesař se chce živit svým koníčkem, truhlařinou. Má k tomu praktické dispozice, ale chybí mu vzdělání na míru šité na profesi truhláře. Má štěstí, že je vyučen v příbuzném oboru. Je tesař. Podle nového zákona mu stačí pouze jeden rok praxe. Za tu dobu pochytí veškeré návyky, které jsou pro truhlařinu specifické. Zatím je pochopitelně nezná. Více než rok praxe není třeba, rámcově novou živnost bude zvládat, je přece tesař. Po roce v dílně jiného truhláře mu může poděkovat za předané zkušenosti a založit si vlastní živnost. Z hlediska nového zákona mu v tom nic bránit nebude. Ne každý má vzdělání v příbuzném oboru. Může si jej doplnit v některém z rekvalifikačních kurzů. Získá tím výchozí pozici, jako by byl vyučený v daném oboru. Ti, kteří nemají potřebné vzdělání v oboru a doloží šestiletou praxi, mohou také bez problémů začít podnikat. Třicetiletý muž se vyučil prodavačem. Tímto oborem se nikdy neživil. Spíš pomáhal na stavbách, později byl zaměstnán jako stálý pracovník ve stavební firmě. Ve třiceti letech si chtěl začít vydělávat sám na sebe. Nyní mu stačí doložit, že alespoň šest let pracuje v oboru, ve kterém se teď rozhodl podnikat. Nepotřebuje žádné další vzdělání, žádnou rekvalifikaci. Stačí, že už minimálně šest let ví, jak obor funguje. Může se hned pustit do podnikání jen se svými zkušenostmi. Zákon to umožňuje. Každý, kdo má šestiletou praxi, svému oboru logicky rozumí.