Upjatost ke konzervativním investicím a strach z jakéhokoli tržního rizika a možného kolísání hodnoty investice připravuje střadatele v doplňkovém penzijním spoření (DPS) o peníze. A zdaleka ne o malé. Výsledky účastnických fondů za rok 2016 to ukazují zcela zřetelně. Kdo vsadil na riziko a je účastníkem dynamické strategie, vydělal. Kdo se úzkostně drží „bezpečné“ konzervativní strategie, počítá ztráty.

Dynamické investiční strategie pochopitelně nevydělávají stále. Mají své výkyvy a může se stát, že hodnota investice meziročně poklesne – někdy i o desítky procent. V dobách růstu ale vydělávají mnohonásobně více než konzervativní. A podle historických zkušeností a dat v delším horizontu dynamické investice bodují na celé čáře.

Zhodnocení účastnických fondů

Rok 2016 byl pro dynamické investice pozitivně nakloněn. A to navzdory překvapivým „černým labutím“ v podobě britského referenda o Brexitu či vítězství protekcionistického amerického prezidenta Donalda Trumpa. Akciové trhy lámou historické rekordy a s nimi se vezou i podílové a penzijní fondy, které do akcií investují. Sklizeň potrvá, dokud nepřijde nová studená sprcha v podobě další finanční krize či hospodářské recese.

Naopak konzervativní investice byly v loňském roce v pasti. Úrokové sazby klesaly a investoři za státní dluhopisy museli dokonce platit. Záporné úrokové sazby znemožnily konzervativním investicím dosáhnout jakéhokoli zhodnocení. A to se projevilo i u výnosů (a ztrát) povinného konzervativního fondu doplňkového penzijního spoření.

Z(ne)hodnocení povinných konzervativních fondů

Povinné konzervativní fondy u doplňkového penzijního spoření měly nahradit garanci nezáporného zhodnocení u transformovaných fondů a dřívějšího penzijního připojištění. Tehdy politici ale ještě netušili, jak expanzivní měnová politika centrálních bank zamíchá kartami. Tisk peněz v podobě kvantitativního uvolňování a měnových intervencí proti české koruně stlačily úrokové sazby státních dluhopisů do záporu. A s negativními úrokovými sazbami konzervativní strategie vydělávat nemůže.

Z osmi povinných konzervativních fondů polovina dosáhla záporného nominálního zhodnocení. Inflaci ve výši 0,7 % nepřekonal žádný. Účastníci těchto povinně konzervativních fondů prodělali. A v následujících letech je také žádné velké výnosy nečekají – naopak, rostoucí inflace je může připravit o další peníze.

Tabulka 1: Zhodnocení povinných konzervativních fondů

Zdroj: APS ČR, vlastní výpočty

Zhodnocení vyvážených strategií

U vyvážených strategií se výnosy jednotlivých penzijních společností liší. Závisí především na zvolené investiční strategii a na schopnostech portfoliomanažerů, kteří se o investice starají. Nejlepší vyvážený fond dosáhl zhodnocení přes 5 %, nejhorší skončil v červených číslech.

Mezi vyváženými strategiemi jsou zařazeny i dluhopisové fondy, přestože v tomto případě se o ryzí vyváženou strategii nejedná, a jeden garantovaný, který patří mezi konzervativní strategie – nicméně není povinným konzervativním fondem.

Tabulka 2: Zhodnocení účastnických fondů s vyváženou strategií

Zdroj: APS ČR, vlastní výpočty

Zhodnocení dynamických strategií

Pro dlouhodobé investice v řádu desítek let jsou dynamické investiční strategie vhodné i pro konzervativní investory. Sice nevydělávají každý rok, v dobách finančních krizí mohou i významně ztrácet, dlouhodobě ale poráží jak inflaci, tak konzervativní investice. Navíc v případě poklesu hodnoty nemusí dlouhodobý investor naříkat, neboť má naopak možnost nakupovat ve výprodeji, ve slevě.

Je zvláštní, že zatímco v období slev a výprodejů jsou obchodní domy přecpány lidmi k prasknutí, ti samí lidé při výprodejích a slevách na burze v panice utíkají…

Výsledky dynamických strategií se významně liší. Důvodem může být např. schopnost správy portfolia, ale také to, zda se i investiční strategií jedná o dynamický penzijní fond, nebo pojmenování „dynamický“ je pouze nálepka, která s obsahem nesouvisí.

Tabulka 3:  Zhodnocení dynamických penzijních fondů

Zdroj: APS ČR, vlastní výpočty

-Petr Zámečník | Více k penzím na Investujeme.cz