NKÚ se zaměřil na operační program Lidské zdroje a zaměstnanost, konkrétně na Aktivní politiky trhu práce. Zkontroloval dotace za 3,7 miliardy korun, kontroloři prověřili 29 konkrétních projektů a závažné chyby našli u šesti z nich.

Podle jednoho z programů mělo vzniknout s pomocí dotací 33 tisíc pracovních míst. Tento cíl se sice podařilo naplnit už v roce 2011. Celkem vzniklo 40 tisíc míst, ale 95 procent z nich bylo pouze přechodného charakteru – zpravidla na dobu jednoho roku.

Ministerstvo práce a sociálních věcí špatně nastavilo některé podmínky pro čerpání dotací – například pro grantové projekty zaměřené na zvýšení zaměstnatelnosti nezaměstnaných osob nebo osob ohrožených na trhu práce. Kontroloři zjistili, že mzdovými příspěvky byli podpořeni i lidé, kteří byli zaměstnaní, podnikali, nebo dokonce zastupovali občanská sdružení, která byla do těchto projektů zapojena. V praxi tak někdy tito lidé zaměstnávali sami sebe. Ministerstvo v jednom projektu nevyloučilo uchazeče, přestože neměl požadovanou kvalifikaci, a dokonce vybralo jeho nabídku jako vítěznou.

Zákon o veřejných zakázkách porušily i některé kontrolované úřady práce, například v Pardubicích a Ostravě. Úřady práce navíc za část služeb platily paušálními částkami – tedy bez ohledu na skutečně odvedenou práci. V některých případech tak třeba cena za administraci přímé podpory převýšila samotnou podporu poskytnutou účastníkům projektů – třeba u Úřadu práce v Liberci hned dvanáctinásobně. Úřad práce v Ústí nad Labem zase zařazoval do kurzu Základy obsluhy osobního počítače i účastníky, kteří měli maturitní zkoušku z předmětu zaměřeného na počítače.

Některé úřady práce pořizovaly propagační předměty v řádu desítek tisíc kusů. Jiné zase kupovaly propagační předměty, které se zaměřením projektu neměly nic společného – například piknikové deky, chladicí tašky nebo plážové volejbalové míče. Úřad práce v Jihlavě zaplatil 200 tisíc korun za tři tiskové konference, kterých se zúčastnil jediný novinář.

Chybovali i příjemci dotací na grantové projekty. Kontroloři měli v určitých případech vážné pochybnosti, jestli někteří účastníci měli být do projektů opravdu zařazeni. Mezi lidmi, kteří měli hledat uplatnění na trhu práce, byli například dva ředitelé základních škol, kteří se rekvalifikovali na svářeče.

Martin Carek | MED