Dvě třetiny dotázaných považují současnou míru nezaměstnanosti za příliš vysokou. Dalších 29 % ji vnímá jako přiměřenou a pouze 1 % jako příliš nízkou. Zbylých 5 % oslovených pak v otázce nezaujalo jednoznačný názor.

- Firmy mohou opět získat finance na vzdělávání zaměstnanců v době krize
- Jak se započítává doba nezaměstnanosti do starobního důchodu?
- Podpora dočasně stoupne u některých nezaměstnaných na 80 pct
- Firmy: Ženy na mateřské dovolené chtějí často pracovat
- práce: Zaměstnancům skončily zlaté časy

Vysokou míru nezaměstnanosti kritizují zejména nevyučení dělníci (82 % „příliš vysoká“), nepracující důchodci (74 %) a přirozeně také nezaměstnaní (73 %). Dále pak nezaměstnanost považují za příliš vysokou lidé, kteří hodnotí životní úroveň své domácnosti jako špatnou a respondenti nižším vzděláním. Naopak nejméně problematizují aktuální míru nezaměstnanosti vedoucí pracovníci (33 %) a vyšší odborní zaměstnanci (43 %).

Lidé mají z vývoje nezaměstnanosti v nadcházejících dvou letech.

Téměř tři pětiny dotázaných jsou toho názoru, že se míra nezaměstnanosti do budoucna zvýší, čtvrtina se domnívá, že nezaměstnanost zůstane beze změny a pouhých 8 % respondentů je optimistických, když tvrdí, že dojde ke snížení aktuální nezaměstnanosti.

Z dalšího vývoje nezaměstnanosti mají větší obavy lidé, jejichž ekonomické zázemí a možnosti uplatnění na pracovním trhu jsou obecně horší. Mezi lidmi se špatnou životní úrovní očekává do budoucna vyšší nezaměstnanost 70 % dotázaných. Vyšší nezaměstnanost rovněž předpokládají více než tři čtvrtiny nezaměstnaných.

Po několikaletém období, kdy subjektivně vnímaná nezaměstnanost plynule klesala, došlo v letošním roce k razantnímu nárůstu kritických hlasů.

Ztráty zaměstnání se aktuálně obává 31 % dotázaných („velmi + spíše pravděpodobné“). Naopak 55 % respondentů toto považuje za nepravděpodobné.