Zaměstnanci odvádí na sociálním (důchodovém) pojištění v souhrnu s platbami zaměstnavatele více než osoby samostatně výdělečně činné. Zaměstnanci tak mají vyšší státní důchod než OSVČ. Zaměstnanci mají navíc nárok na ošetřovné, živnostníci nikoliv. Zaměstnanci mají dále nárok na mateřskou nebo nemocenskou, živnostníci pouze v případě, že jsou účastni na dobrovolném nemocenském pojištění a mimo povinné důchodové pojištění platí každý měsíc částky na dobrovolném nemocenském pojištění. Státní důchod mají OSVČ citelně nižší než zaměstnanci.

OSVČ a důchodové rozhodování

Aby se při odchodu do důchodu nepropadli živnostníci do „chudoby“, tak mají dvě možnosti: buď dobrovolně platit více na povinném sociálním (důchodovém) pojištění než odpovídá jejich dosaženému hrubému zisku, nebo se více zabezpečit na penzi vlastními úsporami a investicemi. Druhá možnost je výhodnější, jak si ukážeme na pěti vybraných důvodech. Při druhé variantě budou živnostníci v důchodu pobírat státní důchod odpovídající jejich skutečnému hrubému zisku v jednotlivých letech a dále budou mít významný vlastní finanční polštář k zajištění na penzi.

1) Vyšší platby mohou zcela „propadnout“

V praxi může nastat situace, že živnostník bude platit po řadu let dobrovolně vyšší sociální pojištění, např. o 2 000 Kč měsíčně. Za rok by to bylo již 24 000 Kč a za 30 let 720 000 Kč, to vše při zjednodušeném počítání bez zohlednění inflace.

Živnostník však může těsně před dosažením důchodového věku umřít a z vysokých odvodů nevyčerpá ani korunu a ani pozůstalí nemusí nic dostat, protože děti jsou již soběstačné a nemají nárok na sirotčí důchod. Při rozvodu nemá bývalá manželka nárok na vdovský důchod, stejně jako družka. Pokud by se místo vyšších odvodů na povinném sociálním pojištění více investovalo o 2 000 Kč, tak by zhodnocené peníze obdrželi dědicové.

2) Zabezpečení rodiny formou pozůstalostních důchodů je nízké

Někteří živnostníci dobrovolně platí více na sociálním pojištění, protože chtějí zabezpečit svoji rodinu a myslí si, že děti a manželka budou mít vysoký pozůstalostní důchod. Vlastní investice jsou však výhodnější, ty obdrží rodina v plném rozsahu.

Na sirotčí důchod má nárok pouze nezaopatřené dítě do 26 let věku, pracující děti již tedy nikoliv. Vdovský důchod se pobírá standardně pouze jeden rok, po uplynutí jednoho roku pouze při splnění některé ze zákonných podmínek. Velmi často se tedy vdovský důchod pobírá pouze jeden rok.

Finanční zabezpečení rodiny je tedy citelně vyšší z vlastních investic. Když živnostník odvádí na sociálním pojištění částky odpovídající dosaženému hrubému zisku a maximalizuje vlastní zabezpečení na důchod, tak budou pozůstalí dostatečně zajištění, neboť budou mít nárok na nižší státní pozůstalostní důchod a ještě obdrží v plném rozsahu naspořené peníze.

3) V budoucnu bude platit jiný výpočet důchodu

Důchodová legislativa se v posledních letech výrazně změnila a další změny se dají vzhledem k ekonomickým a demografickým trendům očekávat. Výpočet důchodu bude v budoucnu méně výhodný, než je tomu v současnosti. Spoléhat v penzi výlučně na stát a platit dobrovolně v produktivním věku více na sociálním pojištění, než odpovídá finanční situaci, není vzhledem k legislativní nejistotě za 20 či 30 let příliš rozumné, vlastní zabezpečení na penzi formou investování do vybraných finančních produktů nebo nemovitostí je z tohoto úhlu pohledu výhodnější.

4) Nelze ovlivňovat investiční strategii

Státní důchod v Česku je založen na průběžném financování, kdy občané odvádí v produktivním věku sociální pojištění ze svého příjmu a tyto peníze jsou použity na financování současných důchodců. Vlastní investice je možné během let ovlivňovat a měnit investiční strategii. Při dobře zvolené investiční strategii je možné dosáhnout v dlouhodobém horizontu velmi zajímavého zhodnocení i při relativně nižších měsíčních úložkách.

5) Státní důchod nelze libovolně čerpat

U vlastních investic a úspor je možné zvolit více druhů čerpání, např. průběžně vybírat i vyšší jednorázové částky z různých důvodů (např. rodinných). Státní důchod se čerpá po celý zbytek života ve stejně vysoké částce, pouze každoročně dochází k valorizaci. Např. pro rok 2016 se všechny důchody přiznané před rokem 2016 zvýšily o 40 Kč měsíčně.