„Pokud Evropská unie (EU) připustí, že Řecko zkrachovalo, bude to znamenat, že má řešení, co s tím dělat. Pokud to však EU nepřipustí, situace se může vyhrotit právě v bankovním sektoru,“ uvedl Petr Sklenář, hlavní ekonom J&T Banky.

EU by podle Sklenáře měla řecký bankrot izolovat. „V případě, že by řecký krach nebyl izolovaný, může dojít k tak zvanému ´dominovému efektu´, kdy se problém rozšíří například na italské a španělské dluhopisy,“ varuje Sklenář. Zhoršenou pozici by tak podle něj měly Francie, Belgie, Portugalsko, Španělsko nebo Itálie.

„U řeckého bankrotu bude záležet na tom, zda zkrachuje řízenou či neřízenou formou,“ upozornil Jan Bureš, hlavní ekonom Poštovní spořitelny.

Řecký bankrot řízenou formou by podle něj přinesl úlevu z hlediska podnikatelských nálad. „Na druhou stranu by však znamenal poskytnutí další pomoci,“ dodal.

Naopak neřízený bankrot Řecka by podle Bureše znamenal automatický krach řeckých bank. „Řekové pak odhadem přijdou o 90 procent svých úspor,“ odhaduje Bureš.

„Pokud by však Řecko zkrachovalo tímto způsobem, slabší oblasti eurozóny by viděly, že model řešení krize může být i takový. Zejména Portugalsko, a teoreticky také Španělsko, Irsko a Itálie by mohly v této cestě bankrotu pokračovat,“ upozornil Bureš.

Pro eurozónu by to mohlo mít následky, které se jen těžko dají odhadnout. „Zatím se nic takového nestalo, takže lze opravdu jen hádat, jak by to dopadlo,“ dodal. Podle nového návrhu přijdou řecké banky o 30 procent hodnoty z vládních dluhopisů.

V případě, že se Řecko rozhodně vrátit k drachmě, své původní měně, mohlo by to podle analytiků znamenat, že si své dluhy zaplatí samo. „Teoreticky to však není možné, protože není dáno, jak z eurozóny vystoupit, respektive v jakých případech může země odejít,“ připomněl Sklenář.

„Kromě jiného by výstup z eurozóny nebyl levný. Řecko není konkurenceschopné a potýká se s malou poptávkou,“ doplnil.

Podle Sklenáře však bezbolestné řešení neexistuje.

-Denisa Křížová | MED