Druhý pilíř neboli důchodové spoření vzniklo v roce 2013 v rámci tzv. Nečasovy reformy. Lidé, kteří do tohoto pilíře vstoupili, si každý měsíc vyvedli tři procenta odvodů ze sociálního pojištění na vlastní spoření u penzijních společností a částku ve výši dvou procent museli přidat ze své mzdy. Od samého počátku fungování důchodového spoření bylo známo, že se tato forma spoření více vyplatí lidem s vyššími příjmy. Ti do státní kasy odvedou za dobu své pracovní kariéry mnohem více financí, než kolik poté dostanou zpět ve formě státního důchodu.

Zároveň se již v roce 2013 opozice netajila tím, že v nejbližší možné době zajistí, aby byl druhý pilíř zrušen, protože s jeho zavedením nesouhlasila. Na slova opozice došlo, a proto bude během tohoto roku důchodové spoření definitivně zrušeno a naspořené prostředky vyplatí penzijní společnosti do konce tohoto roku všem 84 tisícům účastníků.

Bohužel se mezi lidmi našli tací, kteří s některou z penzijních společností smlouvu o důchodovém spoření uzavřeli, na soukromé spoření však neposlali ani korunu. Přesněji řečeno: Nenahlásili svému zaměstnavateli, že si zřídili důchodové spoření. Zaměstnavateli z toho poté plynula povinnost odvést ne 25 procent na sociální pojištění ale jen 22 procent a zbylá tři procenta poslat příslušnému finančnímu úřadu i s dvěma procenty z hrubé mzdy zaměstnance. Finanční úřad poté těchto pět procent převedl na účet penzijní společnosti. Výjimkou, kdy mohlo být placení přerušeno, byla například mateřská dovolená či ztráta zaměstnání. To znamená, že příspěvky na důchodové spoření byly navázány na výdělečnou činnost.

Také osoby samostatně výdělečně činné mohly důchodové spoření vlastnit a příspěvky zaplatily vždy, když sestavovaly přiznání k pojistnému (třeba i jednou za rok).

Tento krok – uzavření důchodového spoření – byl nenávratný. Z druhého pilíře nebylo možné vystoupit! Vypovědět smlouvu mohl účastník pouze ve chvíli, kdy žádal o převod k jiné penzijní společnosti. Přesně tak, jak je to popsáno v zákoně č. 426/2011 Sb., o důchodovém spoření, v § 4, odstavci 3:

„Od smlouvy o důchodovém spoření, která byla zaregistrována v Centrálním registru smluv podle § 6, nemůže penzijní společnost ani účastník odstoupit, vypovědět ji ani uzavřít dohodu o jejím skončení, s výjimkou výpovědi účastníka nebo dohody o skončení smlouvy za účelem převodu prostředků účastníka podle § 12. V případě výpovědi účastníka nebo dohody o skončení smlouvy končí její platnost dnem zaregistrování další smlouvy o důchodovém spoření podle § 9 odst. 5.“

Co mohou neplatiči?

Aby se takový střadatel vyhnul problémům a zbytečným výdajům ve formě sankcí, měl by neprodleně nahlásit místně příslušnému finančnímu úřadu, že nesdělil svému zaměstnavateli, aby za něj odváděl pět procent z jeho hrubé mzdy do II. pilíře.

Při hlášení této skutečnosti je dobré spojit se také se svým zaměstnavatelem. Pokud ještě nebyl vydán finančním úřadem platební výměr, budou možná pokuty účastníkovi prominuty. Je pravděpodobné, že účetní daného zaměstnavatele bude ještě moci podat opravné hlášení na sociální správu.

"Vzhledem k tomu, že jde o nepříjemnou situaci a finanční úřady nemají ucelený postup vypořádávání se s neplatiči, v žádném případě nedoporučuji pouštět se do nějakých výpočtů apod. Jen a pouze finanční úřad je kompetentní tuto situaci řešit" doplňuje Anežka Kneeová, analytička Swiss Life Select ČR.

Kneeová nedoporučuje ani obracet se na penzijní společnosti. Tyto společnosti sice spravují finanční prostředky účastníků a řeší s nimi postup výplaty, k problému s neplatiči však také nemají přesné informace.

Záleží jen na finančních úřadech, jak budou na neplatiče přísné. Prozatím se mluví o tom, že budou mít možnost dlužné pojistné účastníka navýšit o desetiprocentní přirážku, a v případě nezaplacení do konce září mohou vyměřit i úroky z prodlení. Právě proto by se měli dlužníci neprodleně nahlásit sami a situaci co nejrychleji řešit. V opačném případě jim budou vyměřeny pokuty v řádech tisíců korun.

V konečném důsledku může situace vypadat tak, že klient bude muset zaplatit všechno neodvedené pojistné plus přirážku, a zaplacené pojistné mu pak na konci roku bude zpětně vyplaceno.