Pokud nakupujeme v kamenných obchodech, tak je riziko nákupu falešného zlata v podstatě minimální. Naprostá většina prodejců a výrobců zlatých šperků je registrována při Puncovním úřadě. Horší je to v případech, kdy kupujeme zlato někde na tržnici či na parkovišti od náhodného prodejce. Občas se lidé nechají zlákat výhodnou nabídkou, kdy jim člověk na parkovišti tvrdí, že potřebuje velmi rychle peníze a proto jim nabízí zlatý šperk za velmi výhodnou cenu. To jsou přesně případy, kdy se dotyčný obrátí na Puncovní úřad, aby zjistil, zda šperk je pravý či ne, a kdy dochází k odhalení falešného zlata. V kamenných obchodech nám spíše než nákup falešného zlata hrozí nákup nekvalitního výrobku. Například duté zboží (prsten či náramek), které vypadá jako velký kus zlata, ale které je choulostivé na mechanické poškození. „Bohužel tyto šperky vyhovují puncovnímu zákonu – ten nám určuje kontrolovat pouze ryzost zlata, nikoli kvalitu výrobku všeobecně,“ říká Ing. Miloslav Pilecký z Puncovního úřadu Praha. Nicméně z logiky věci vyplývá, že výrobce či distributor falešných šperků nebude své zboží Puncovnímu úřadu vůbec předkládat. Jak tedy poznáme pravý šperk od toho nepravého a na co si při koupi prstenu či řetízku dát pozor? Šperky vyráběné v ČR V České republice je ze zákona povinnost označovat šperky z drahých kovů státním puncem České republiky. Veškeré šperky z drahých kovů vyrobené v ČR musí výrobce předložit ke kontrole Puncovnímu úřadu, který je po kontrole ryzosti označí státním puncem dané ryzosti a navrátí výrobci. Teprve pak může zlatník své výrobky prodávat. Tento punc je garancí správné ryzosti. Zlato v ryzím stavu je velice měkké, a proto se k výrobě šperků nehodí. Pro jejich výrobu se musí používat slitiny. Slitina je směs dvou nebo více kovů, která vznikne jejich roztavením a slitím dohromady. Pro výrobu slitin zlata se používá samozřejmě ryzí zlato a dále příměsi jako například stříbro, měď, nikl, zinek, paládium. Obsah drahého kovu ve slitině se vyjadřuje ryzostí a barva slitiny je dána obsahem ostatních kovů. Slitiny drahých kovů, z nichž se vyrábějí šperky, musí svou ryzostí, tj. obsahem ryzího kovu, vyhovovat předpisům ČR o puncování drahých kovů, především puncovnímu zákonu. 986/1000 – tzv. dukátové zlato používané k ražbě mincí 900/1000 – také zlato k ražbě mincí 750/1000 – známé jako zlato 18ct – osmnáctikarátové 585/1000 – známé jako zlato 14ct – čtrnáctikarátové Existují i jiné ryzosti, např. 916/1000, 833/1000 a zlato paládiové 650/1000, používané v zubní technice k výrobě zubních můstků, korunek atd. V mnoha zemích (i v rámci EU) se pro výrobu levných šperků používají i ryzosti s méně než polovičním obsahem ryzího zlata. Jsou to např. ryzosti: 375/1000 – známé jako zlato 9ct – devítikarátové 333/1000 – známé jako zlato 8ct – osmikarátové (u nás se používalo za druhé světové války) 250/1000 – u nás se vyrábělo zboží z této slitiny od r. 1920 do roku 1945 Dokonce se objevuje i staré rakouské zlato s ryzostí pouze okolo 200/1000 – tzv. Neugold. Tyto ryzosti jsou v České republice zakázány a šperky z nich se nesmí ani vyrábět, ani dovážet. Šperky dovezené do ČR ze zahraničí Na trhu jsou samozřejmě i šperky vyrobené a dovezené ze zahraničí. V tomto případě je důležité vědět, odkud takový šperk pochází. Česká republika uznává od vstupu do EU puncy z některých členských zemí, a to těch, které mají srovnatelný systém a kvalitu puncovnictví. Jejich seznam naleznete zde. Kromě toho existuje ještě Úmluva o kontrole a označování předmětů z drahých kovů, která byla vytvořena v roce 1972 ve Vídni (od toho označení „Vídeňská konvence“). V roce 1994 se k ní připojila i Česká republika, takže od konce roku 1994 na našem území platí i puncovní značky Konvence. Nicméně tyto značky se u nás podle Pileckého zatím prakticky nevyskytují. Všechny ostatní šperky ze zahraničí musí projít Puncovním úřadem a je na nich tedy český punc ryzosti. Rady na závěr Šperky vyráběné a prodávané v ČR musí být opatřeny státním puncem. Seznam puncovních značek pro stříbro, zlato a platinu naleznete na stránkách Puncovního úřadu. Navíc každý prodejce je povinen ve své prodejně vyvěsit vyobrazení současných českých punců. Povinnosti podrobit se puncovní kontrole nepodléhají stříbrné šperky vážící méně než 3 g, zlaté šperky vážící méně než 0,5 g, zlaté mince a zlaté součásti šperků, u kterých má cena drahého kovu podřadný význam (například uzávěrky perlových náhrdelníků). Šperky vyrobené v ČR mají navíc výrobní značku (obvykle jsou to dvě písmena), která je zaregistrována na Puncovním úřadu a lze podle ní zjistit výrobce šperku. Obdobně, šperky k nám dovezené a u nás kontrolované mají značku odpovědnostní (dovozovou), podle níž lze zjistit dovozce. Pokud máte pochybnosti o zboží, které je vám nabízeno, ověřte si na stránkách Puncovního úřadu, že zlatník, u kterého nakupujete, je registrován při tomto úřadu. Registrovaní zlatníci podléhají namátkové kontrole inspektorů Puncovního úřadu. - Zdroj: Puncovní úřad Praha, Petra Zachari – SOS -