Nemocenská se mění, nemocní dostanou více peněz
22. 5. 2009 – 12:47 | Spotřebitelé | Redakce NašePeníze.cz | Diskuze:
Dosud prakticky neznámou součástí \"protikrizového balíčku\", přijatého sněmovnou, je také drobná změna zákoníku práce. Díky ní alespoň částečně skončí znevýhodnění lidí pracujících na delší směny. Oproti současnému stavu si polepší v prvních dnech nemoci.
- Spočítejte si:
Nemocenská a náhrada mzdy 2010I nadále má sice platit, že nemocní zaměstnanci nedostanou náhradu mzdy za první tři neodpracované dny. U směnných provozů však půjde o maximálně 24 hodin naplánovaných směn. Počínaje 25. hodinou tedy začne nemocný zaměstnanec dostávat náhradu mzdy, přestože stále ještě půjde o jeho třetí směnu.
- Mateřská dovolená - na co máte nárok? - Výdaje na nemocenské dávky v roce 2008 značně klesly |
Konec nerovnosti, ale jen částečně
Jak dosavadní nerovnost vypadá v praxi?
Pan Petr pracuje v kanceláři a má běžnou pracovní dobu, tedy osm hodin denně od pondělí do pátku. Když v pondělí ráno onemocní (lékař mu napíše neschopenku), nedostane v prvních třech dnech nemoci nic. Náhradu mzdy dostává až od čtvrtka, takže přijde o náhradu za 3x8, tedy 24 hodin.
Pan Pavel pracuje na směny. V pondělí měla jeho směna trvat 12 hodin, ve středu 10 hodin a v pátek 12 hodin. Také pro něj platí, že při nemoci nedostane zaplaceno za první tři dny (směny), které pro něj původně měly být pracovními. Přijde tedy o náhradu mzdy ve výši celkem 34 hodin - o deset víc než pan Petr. Při hodinové mzdě kolem stokoruny představuje tato ztracená náhrada víc než pětistovku.
Právě tuto nerovnost má odstranit novela zákoníku práce, schválená poslanci v rámci \"zákona o podpoře hospodářského růstu a sociální stability\". Podle pozměněných pravidel se má náhrada mzdy u směnných provozů počítat od letošního července. Zákon ještě musí schválit Senát, vzhledem k politické dohodě dvou největších stran se ale neočekávají větší změny.
Druhé znevýhodnění zůstane
Další, pro většinu zaměstnanců ještě mnohem horší diskriminace lidí pracujících na změny, však zatím v zákoníku práce zůstane. Opět si ji ukážeme na příkladu Petra a Pavla.
Pro oba od letošního roku platí, že během prvních tří dnů nemoci nedostanou nic. Nejde ale o klasické tři kalendářní dny, ale pouze o dny, které měly být pro zaměstnance původně pracovními (pokud by neonemocněl).
Výše zmíněný pan Petr tedy nedostane žádné peníze za pondělí, úterý a středu. Od čtvrtka už dostává náhradu mzdy (\"nemocenskou\" placenou zaměstnavatelem). Bez peněz je tak \"jen\" tři dny.
Oproti tomu pan Pavel zůstane bez peněz přinejmenším sedm dnů. Onemocní v pondělí. Směny měl naplánované na pondělí, středu a pátek. Protože do \"prvních tří dnů\" se počítají jen ty, které měly být pracovními, tak se k úterý, čtvrtku, sobotě ani neděli nepřihlíží. Náhradu mzdy začne Pavel dostávat tedy nejdříve následující pondělí, a to jen v případě, že na tento den měl naplánovanou směnu.
Právě zmíněnou nerovnost vnímá mnoho lidí pracujících na změny jako značnou nespravedlnost. Přestože je náhrada mzdy - jak vyplývá z jejího názvu - určena skutečně jen jako kompenzace za příjem ztracený kvůli nemoci. I kdyby pan Pavel zůstal zdravý, tak by za úterý, čtvrtek, sobotu a neděli stejně nedostal nic, protože podle rozpisu směn neměl pracovat. Kromě toho na náhradě mzdy v přepočtu na jeden neodpracovaný den dostane Pavel více peněz než Petr (při nemoci získá část mzdy za 10 nebo 12 hodin, zatímco Petr jen za 8 hodin).
Ať už jde o nespravedlnost nebo poměrně logický systém, tato část zákoníku práce se zatím nemění.
Peníze i za první tři dny?
Sociální demokraté chtěli původně v protikrizovém balíčku prosadit, aby lidé znovu dostávali náhradu mzdy i za první tři dny nemoci. \"Bohužel, ODS, KDU-ČSL a Strana zelených s touto změnou nesouhlasila,\" říká místopředseda ČSSD Zdeněk Škromach. Do schváleného kompromisního znění zákona se proto nakonec dostala mnohem mírnější změna zákoníku práce.
Více na Aktuálně.cz