Statistiky Evropského orgánu pro bankovnictví (EBA) z roku 2017 ukazují, že podíl špatných úvěrů na bydlení dosahuje v Česku 1,4 procenta, průměr v Evropě je přitom 5,3 procenta. ČNB navíc již v loňském roce začala hypoteční trh chladit, když postupně omezila výši poskytované hypotéky k zástavní hodnotě nemovitosti (ukazatel LTV).

Dokonce poprvé od roku 2009 poklesl podle Fincentrum Hypoindexu meziměsíčně objem i počet poskytnutých hypotečních úvěrů. ČNB to přesto nestačí. „S tím, jak růst cen bydlení předstihuje zvyšování příjmů domácností, se dlužníci stávají zranitelnějšími. Zároveň roste pravděpodobnost, že o úvěr budou čím dál více usilovat rizikovější žadatelé,“ řekl guvernér ČNB Jiří Rusnok.

ČNB proto od 1. října zavede v rámci svých doporučení požadavky na příjmy žadatele o hypotéku. Celkový dluh žadatele nebude smět překročit devítinásobek jeho ročního příjmu (ukazatel DTI) a zároveň nesmí být měsíční splátka dluhu vyšší než 45 procent jeho čistého měsíčního příjmu (ukazatel DSTI). Výjimkou budou specifické případy maximálně však do pěti procent úvěrů.

Mladí a lidé s příjmem do 30 tisíc korun by měli smůlu

Na hypotéku by podle analýzy České bankovní asociace (ČBA) za těchto podmínek nedosáhla v loňském roce zhruba pětina žadatelů u bank, tedy 22 tisíc z celkových 110 tisíc žadatelů. Co do objemu by pak byla negativně ovlivněna třetina žádostí. Společně s klienty stavebních spořitelen by na základě těchto opatření bylo odmítnuto 27 tisíc žadatelů.

Regulace by se nejvíce dotkla mladých žadatelů ve věku od 25 do 35 let a domácností s čistým příjmem do 30 tisíc korun měsíčně. Podle ČBA by ale byly negativně ovlivněny i domácnosti s čistým příjmem do 60 tisíc korun měsíčně.

Nová doporučení ČNB tak omezí přístup k hypotékám především mladým svobodným s nižším příjmem a mladým rodinám s dětmi. Nejhůře na tom budou lidé v Praze a Brně, kde jsou ceny nemovitostí v porovnání s příjmy vysoké.

„Dostupnost bydlení v Praze se v poslední letech stále zhoršuje. Pokud si zde chce dnes rodina pořídit třípokojový nový byt, musí mít našetřeno téměř 1,5 milionu korun a zároveň disponovat příjmem přes 50 tisíc hrubého. Od října, kdy začnou platit další restrikce ČNB, už bude potřeba hrubý příjem téměř 76 tisíc korun, což je pro drtivou většinu domácností naprosto mimo jejich možnosti,“ vysvětluje Michaela Tomášková, výkonná ředitelka společnosti Central Group.

Začněte šetřit, nebo si půjčte si od rodiny

Lidé s nižšími příjmy, kteří se nechtějí vzdát snu o vlastním bydlení, mají přesto na výběr. Mohou se přestěhovat do levnější lokality, půjčit si od příbuzných či známých nebo si naspořit více peněz, aby si mohli vzít nižší hypotéku. Ne pro všechny jsou ale tyto možnosti schůdné.

Další možností je tak například delší splatnost hypotéky. Čím delší je totiž splatnost hypotéky, tím nižší je ukazatel DSTI (tedy splátka dluhu k čistému měsíčnímu příjmu) a tím se zlepšuje dostupnost hypotéky.

Banky poskytují hypotéky se splatností až na 40 let. Nejčastěji jsou však hypotéky uzavírány na 20 až 30 let. Záleží totiž mimo jiné i na věku žadatele. Většina bank má nastaven maximální věk, do kterého musí být hypotéka splacena, na 70 let. Důvodem je pokles příjmů v důchodovém věku.

Vezměte si společnou hypotéku

Nabízí se také možnost společné hypotéky. Společně o hypotéku může žádat kdokoliv. Mohou to být manželé, partneři, nebo například rodiče, kteří chtějí usnadnit cestu k vlastnímu bydlení svým dětem. Nezáleží přitom, kdo bude následně úvěr splácet, pro posouzení schopnosti splácet je pro banku důležitá výše jejich společného příjmu.

Již dnes má většina manželů či partnerů sjednanou hypotéku společně. Počet spolužadatelů se zvyšoval již v loňském roce. Dá se předpokládat, že tento fenomén bude s příchodem přísnějších pravidel pro poskytování hypoték nabývat ještě více na významu.