Administrativní odlehčení mohou očekávat podnikatelé v následujících měsících Bude jen jeden živnostenský list místo současných 125 Máte několik živnostenských listů? Zapomeňte! Bude už jen jeden Příbývají lidé, kteří si samostatnou výdělečnou činností skutečně vydělávají ČSÚ: Malé a střední podniky jsou významným sektorem tržní ekonomiky Podnikání: Registrační pokladny zmizí. A nejen to Reforma přináší pro podnikatele i pozitivní opatření Například Slovensko se umístilo na 8. místě. Evropskými premianty se staly Kypr, Irsko a Švýcarsko, u kterých respondenti průzkumu ocenili především důslednost při interpretaci daňové legislativy, stabilitu a odolávání častým změnám v daňových zákonech a srovnatelně nízkou daňovou sazbu. Průzkum KPMG International také ukázal, že působení v zemi s nepříznivým daňovým režimem automaticky neznamená jen těžkosti v podnikání. Téměř 70 procent respondentů domnívajících se, že daňový režim jejich země není atraktivní, také věřilo, že tato skutečnost staví jejich společnosti do konkurenční nevýhody v porovnání se zahraničními společnostmi. V zemích s přitažlivým režimem se však jen 43 procent respondentů domnívalo, že jim tato skutečnost poskytuje konkurenční výhodu. To dokládá, že příznivý daňový režim je pouze jednou z částí jak podpořit konkurenceschopnost dané země. Dobrá infrastruktura, vysoká kvalita pracovní síly a přístup k surovinám a trhům jsou neméně důležité. Průzkum také zkoumal postoje respondentů ke konkrétním aspektům daňového režimu jako důslednost, stabilita, rozsah legislativy, daňová sazba a vztahy s finančními úřady. Z uvedených kategorií představoval nejméně přitažlivou oblast rozsah daňové legislativy. V průměru jen 28 procent všech respondentů označilo tuto kategorii za atraktivní část daňového režimu své země. Mezi jednotlivými zeměmi se však objevily velké rozdíly. Všichni respondenti z Kypru uvedli, že nízký rozsah daňové legislativy činí jejich zemi daňově přitažlivou. Relativně spokojení s rozsahem daňové legislativy byli i Malťané (82 procent), Irové (80 procent) a španělé (70 procent). Naopak nejméně spokojení v této oblasti byli Britové, Němci, Poláci, Řekové (10 procent), Nizozemci (9 procent) či Rumuni (0 procent). Češi se v této kategorii zařadili mezi evropský průměr (27 procent). Vztahy s finančními úřady označili respondenti obecně za pozitivní – v průměru 60 procent respondentů napříč Evropou uvedlo, že tyto vztahy představují atraktivní část jejich režimu. Země s nejvyšším skóre v této oblasti byly Irsko (100), švýcarsko, Estonsko, Finsko, Dánsko, Slovinsko a Litva (90). Nejhoršího výsledku dosáhly Německo, španělsko, Itálie, Řecko a také Česká republika, která s 27 procenty skončila hluboko pod evropským průměrem. Ještě hůře ohodnotili čeští respondenti to, zda jsou výklady a interpretace daňových zákonů ze strany úřadů jasné a srozumitelné – žádný z českých respondentů neoznačil tuto kategorii jako atraktivní při hodnocení daňového systému v ČR. Evropský průměr činil 30 procent. Daňová reforma, která vstoupila v platnost 1. ledna 2008, by mohla přinést některá zjednodušení daňového systému a tím i posun v hodnocení České republiky k lepšímu. Praktické dopady však budou známy až v průběhu roku 2008. „Tyto výsledky ukazují, že společnostem v Evropě nejvíc vadí nejistota a složitost. Rozsah daňové legislativy je obrovský a její interpretace často nejasná. Jednoduchost představuje pro evropské finanční úřady skutečnou výzvu,“ řekl Jan Žůrek, partner společnosti KPMG Česká republika. Dodává: „Je však velmi povzbuzující vidět, že vztahy mezi finančními úřady a daňovými poplatníky jsou obecně dobré. Domníváme se, že jen spolupráce a budování důvěry mezi finančními úřady, daňovými poplatníky a daňovými poradci může vyřešit mnohé z problémů dnešních složitých daňových režimů.“ Poměr mezi procentem respondentů, kteří se domnívali, že klíčové aspekty jejich domácích systémů jsou atraktivní, a procentem těch respondentů, kteří je pociťují jako nepřitažlivé, poskytl skóre čisté přitažlivosti pro každou zemi. Po porovnání všech těchto výsledků vznikl tento žebříček přitažlivosti: Přitažlivost evropských daňových režimů 2007 Země Pořadí Čistá přitažlivost Kypr 1. 90% Irsko 2. 89% Irsko 2. 89% Švýcarsko 3. 83% Malta 4. 81% Estonsko 5. 71% Finsko 6. 66% Rakousko 7. 63% Slovensko 8. 61% Lucembursko 8. 61% Nizozemsko 9. 59% Švédsko 9. 59% Bulharsko 10. 51% Maďarsko 11. 47% Španělsko 11. 47% Belgie 12. 46% Velká Británie 12. 46% Dánsko 13. 44% Francie 14. 41% Slovinsko 15. 39% Lotyšsko 16. 37% Portugalsko 16. 37% Německo 17. 30% Litva 17. 30% Polsko 18. 29% Itálie 19. 28% Česká republika 20. 26% Rumunsko 21. 21% Řecko 22. 14% Zdroj: KPMG