Nejméně berou číšníci, nejvíc dispečeři. Řemeslníky platí firmy "zlatem"
4. 10. 2017 – 9:03 | Práce | red | Diskuze:
Rekordní nezaměstnanost a dobrá kondice ekonomiky tlačí platy ve všech profesích nahoru. Přesto jsou nůžky mezi nejlépe a nejhůře vydělávajícími Čechy pořádně otevřené. Zatímco ti nejhůře placení zaměstnanci si musí vystačit s 11 tisíci hrubého, ti nejlépe placení vydělávají měsíčně statisíce.
Na srovnání mezd a platů upozornil web Aktuálně.cz. Vychází přitom z dat Informačního systému o průměrném výdělku (IPSV), který provozuje Ministerstvo práce a sociálních věcí. Data pocházejí přímo od zaměstnavatelů, kteří je do systému vkládají.
V rámci IPSV sleduje ministerstvo hned několik statistik. V tabulkách tak najdete nejen průměrnou hrubou měsíční mzdu či plat, ale také medián. Zatímco průměrná měsíční mzda byla v prvním pololetí letošního roku 30 317 korun, medián byl 25 151 korun. Polovina zaměstnanců si tak musela vystačit s částkou 25 tisíc korun a nižší.
Ministerstvo sleduje také statistiku, kolik bere 10 % nejhůře placených zaměstnanců (1. decil), čtvrtina nejhůře placených zaměstnanců (1. kvartil), čtvrtina nejlépe placených zaměstnanců (3. kvartil) a 10 % nejlépe placených zaměstnanců (9. decil) a to ve všech sledovaných oborech.
Výdělky dělí na mzdy, tedy na příjmy zaměstnanců soukromého sektoru, a platy, které dostávají zaměstnanci státních organizací a podniků.
Ze statistik vyplývá, že vůbec nejlépe placeným povoláním v České republice je práce řídícího letového provozu, tedy člověka, který na řídící věži či v centrále řízení letového provozu komunikuje s letadly. Medián mzdy leteckých dispečerů je 163 012 korun. Ti nejlépe placení si přijdou na 283 154 korun. Ještě lépe na tom jsou nejlépe placení nejvyšší představitelé velkých firem, kteří si mohou přijít až téměř na půl milionu!
Jak je na tom vaše profese, se můžete podívat v následujících tabulkách.
Kompletní srovnání všech profesí najdete zde:
Průměrné měsíční výdělky ve mzdové sféře [xls]
Průměrné měsíční výdělky ve platové sféře [xls]
Ve státní sféře jsou výdělky mnohem skromnější. Nejlépe placeným místem, a zároveň jediným, kde medián překračuje hodnotu 100 000 korun, je funkce primáře. Ti nejlepší si přijdou až na 150 tisíc korun.
Na druhém konci žebříčku jsou číšníci a servírky. Podle údajů z ISPV si měsíčně vydělají jen 12 428 korun. S nízkými mzdami musí vyjít třeba také uklízeči, vrátní, pracovníci ostrahy nebo kuchaři. Úroveň výdělků v soukromém a veřejném sektoru se v tomto případě liší jen minimálně. Kupříkladu medián platů kuchařů je 15 965 Kč. V soukromé sféře je pak medián mezd kuchařů 15 097 Kč.
Chybí statisíce řemeslníků, firmy je vábí na obří platy
V Česku na trhu práce chybí hlavně řemeslníci. A firmy jim tak nabízejí pohádkové platy.
Podle odhadů Hospodářské komory chybí na trhu práce až 300 tisíc řemeslníků. A jako kdyby to nestačilo, ubývá i studentů a absolventů "manuálních" oborů.
Jasně to ukazují čísla Českého statistického úřadu. V roce 2006 navštěvovalo střední odborné školy s maturitou a střední odborné školy s výučním listem téměř 385 tisíc žáků, v loňském školním roce to bylo už jen necelých 270 tisíc.
Podle ministerstva školství je nejméně studentů v oborech sklenář, montér vodovodů a kanalizací, slévač nebo kovář. Podobně jsou na tom i obory pokrývačské, klempířské a dlaždičské. Malý zájem je i o obory hutník, umělecký keramik, modelář, kameník či kamnář.
"Dlouhodobě nejmenší zájem je o obory, po kterých je na trhu práce největší hlad, konkrétně se jedná o učební obory tesař, pokrývač, klempíř nebo sklenář. Největší zájem uchazečů zaznamenávají obory instalatér, truhlář a zahradník. V posledních letech se k populárním přidaly obory podlahář a strojní mechanik,“ vypočítává ředitel Střední odborné školy Jarov Miloslav Janeček.
Kvůli nedostatku řemeslníků je nejen těžké vůbec nějakého sehnat, ale ještě pak musíte čekat, než dodělá zakázky, které nabral před tou vaší. Často to trvá řadu měsíců.
"Firmy se o kvalitní řemeslníky přetahují a nabízejí jim mzdy i přes 50 tisíc korun měsíčně. Zkušení odborníci tak snadno dosáhnou na plat srovnatelný s odměnou vrcholového manažera,“ říká viceprezident Hospodářské komory Roman Pommer.
A dodává, že situaci na trhu ještě zhoršuje to, že část řemeslníků odchází za prací do zahraničí, kde jsou platy ještě lákavější.
Řada škol dokonce některé obory zavírá, protože je zájemců tak málo, že výuku "neutáhnou". To se týkalo například kominíků, kteří ovšem nyní zažívají renesanci. Zájemci se hrnou především díky povinným kontrolám komínů, které byly nedávno zavedeny zákonem.