Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI) spustila projekt Potraviny na pranýři v polovině minulého roku. Inspekce tu zveřejňuje hříšníky, kteří se proviní minimálně v jednom sledovaném aspektu. Jsou tu potraviny:

Nejakostní potraviny

Jde o potraviny, které nedodržely předepsané složení určené právními předpisy nebo uvedené v označení potraviny.

Falšované potraviny

O falšování potravin se hovoří tehdy, pokud je zákazník při nákupu potraviny uváděn v omyl. Například tím, že jsou mu záměrně zamlčeny důležité informace o složení potraviny nebo o jejím původu. Zde se pak jedná o protiprávní jednání, které je z pohledu SZPI mnohem závažnější než případy nedodržení jakosti potravin.

Nebezpečné potraviny

Bezpečné potraviny jsou takové, u kterých není překročen hygienický limit cizorodých látek, nejsou v nich použita nedovolená množství aditiv (tzv. éček) a jsou u nich dodrženy mikrobiologické požadavky stanovené právními předpisy. Bezpečnost potravin může být také ohrožena přítomností cizorodých předmětů v potravinách, jakými jsou např. písek, skořápky, střípky skla ap.

Na pranýři jsou prezentovány výsledky kontrol z již uzavřených sporů. Celkem se tu zatím sešlo na 750 případů potravin, které byste ve svém nákupu viděli jen neradi. A jde někdy o skutečné "lahůdky“.

Jakost: Problémy má hlavně alkohol, uzeniny a maso

Nálepku nejakostní potraviny dostalo od června loňského roku na 140 potravin a nápojů. Nejpočetněji je zastoupena skupina masných výrobků, kontrolou neprošlo 26 produktů. Typickým proviněním pak byl jakostní nedostatek, kdy trvanlivé salámy, zejména Vysočina a Turistický salám „jevily vyšší aktivitu vody, výrobek se může spotřebiteli jevit jako málo vysušený,“ uvádí SZPI.

Některé potraviny, například kuřecí nebo zaječí stehna i hovězí roštěná, vykazovaly známky rozmrazení a opětovného zmrazení.

Nekvalitní masným produktům dýchají na krk lihoviny, na pranýři jich visí 24. Zejména za nadlimitní, nicméně zdraví neohrožující množství metanolu, případně za zjištěný nižší než deklarovaný obsah etanolu.

Přidáme-li k lihovinám 14 nevyhovujících vzorků vín, stávají se alkoholické nápoje nejméně jistým nákupem, co se jakosti týká.

Falšování: Víno s myšinou a džemy bez ovoce

Falšovaných potravin se na pranýři sešlo již více než 170. Ani v tomto parametru bohužel „nezklamaly“ masné výrobky. Plných 35 případů falšovaných uzenin, masa, paštik… hlavní nedostatek? Zjednodušeně řečeno – málo masa, hodně vody.

Je známo, že častou obětí falšování je med. Potvrzují to i zjištění SZPI. Na pranýř vystavila 17 výrobků této kategorie. Obvykle obsahují něco jiného, než je deklarováno na obalu, např. nepovolená barviva, sladidla, škroby a další přídatné látky.

Kontrolou inspektorů neprošlo ani 32 vín. Nejčastěji se jedná o nesprávně uvedený geografický původ hroznů, falšování přídavky cukru a vody, dokonce se vyskytl i neexistující výrobce. U některých vzorků inspektoři zaznamenali "chuť vína po nežádoucích mikrobiologických procesech a myšině“.

Snaží se i šejdíři v oblasti povidel, džemů a podobných ovocných pomazánek. Časté nálezy? Švestková povidla s malým podílem švestek, jablka místo borůvek a jahůdek v džemu pomálu.

Bezpečnost: Nebezpečných potravin byly více než čtyři stovky

Ke smutnému závěru dojdeme v posledním sledovaném parametru. Jako nebezpečný výrobek bylo vyhodnoceno 430 potravin.

V čase metanolové aféry asi nepřekvapí, že velkou část nebezpečných potravin představují lihoviny. Téměř 30 vzorků nevyhovělo předpisům, některé obsahovaly smrtelné množství metanolu, jinde inspektoři zjistili nepovolená denaturační činidla nebo aditiva.

Zdroj: Vitalia.cz, potravinynapranyri.cz

V Albertu, Tesku, Bille i Globusu prodávali falšované kuřecí maso

Sice ne tak bezprostředně ohrožující život, zato v ohromujícím množství, je údaj nebezpečných potravin ze skupiny masné výrobky – je jich téměř 150. Plíseň, prošlá data, zapáchající maso v rozkladu, lepkavé a slizké povrchy uzenin… Vzhledem k nechutnosti této kategorie jsme se podívali podrobněji i na prodejce těchto pokladů. Vede Tesco a JIP Východočeská s 11 nálezy, následuje Ahold s 10 produkty, Penny Market a Zava CZ mají v této skupině po 8 proviněních.

Prodejny ignorují viditelné známky kažení potravin. Tesco vede

Věnovali jsme se také tomu, jak jsou na pranýři zastoupeny jednotlivé řetězce. Je třeba počítat s tím, že na velké prodejce je více vidět, jak serveru Vitalia.cz již před časem potvrdil mluvčí SZPI.

"Opakovaná pochybení jsou ale signálem pro spotřebitele, že zde něco není v pořádku,“ uvedl Pavel Kopřiva. Prodávající se sice brání mimo jiné tím, že za kvalitu prodávaných potravin obvykle nemohou oni, ale jejich výrobci. Prodávající je nicméně tím, kdo například nekvalitní výrobky objednává (viz Polské kakao z Kauflandu bylo falšováno, a to opakovaně) a kvalitu také ovlivňuje dalším zacházením s potravinami. Do galerie jsme proto vybrali zejména takové příklady, kdy byla nebezpečnost potravin způsobena nevhodným skladováním, rozmrazováním a následným mrazením výrobků atp. a případy, kdy personál prodejen ignoroval potraviny viditelně nevhodné k prodeji a konzumaci a s klidem je nabízel spotřebitelům.