Složení a kvalita svařáků nejsou určeny bohužel žádným právním předpisem. „Na rozdíl od burčáku, jehož kvalita je regulována a kontrolována, pro svařáky žádná pravidla neplatí. Svou legislativní škatulku má pouze Glühwein, ovšem závazná je pouze pro takto pojmenované nápoje. Pro svařák tak není stanoven žádný minimální obsah vína nebo alkoholu. To stejné platí pro grog i punč. Jedinou jistotou tak je minimální teplota 60 °C, kterou musí podávané teplé pokrmy a nápoje mít,“ vysvětluje redaktor časopisu dTest Jan Maryška.

Podobně problematické je to s nakládanými buřty, staročeskými trdly, bramboráky a jinými oblíbenými pokrmy. Ani na ně se nevztahuje žádná vyhláška, která by předepisovala obsah masa nebo suroviny, ze kterých má být pochoutka vyrobena.

Proč se na stánkový prodej pohlíží jinak než na lahůdkářství? „Stánky s občerstvením na adventních trzích, ve kterých koupíte pokrmy a nápoje, nejsou klasickou kamennou prodejnou, ale přesto jsou provozovnou. Pokud nejste spokojeni s kvalitou jídla a pití, můžete je reklamovat jako v každé jiné restauraci. Stánkaři odpovídají za to, že prodávané pokrmy i nápoje mají sjednané vlastnosti – ať už jde o složení uvedené někde na ceduli, nebo informaci pouze ústně předanou. Pokud vlastnosti nebyly specifikovány, měly by odpovídat povaze zboží a zvyklostem – rozumně lze očekávat, že svařák bude připraven z vína, grog z rumu a bramboráky z brambor,“ doplňuje Lukáš Zelený, vedoucí právního oddělení spotřebitelské organizace dTest.

Jak v případě nespokojenosti postupovat? Klíčový je čas. Prodejci vadu či nespokojenost oznamte neprodleně. Když svařák chutná jako šípkový čaj se skořicí, co nejdříve ho obsluze vraťte. Vaše stížnost se těžko setká s pochopením ve chvíli, kdy už máte snědeno a vypito. Vždy máte právo na přiměřenou slevu. Místo ní můžete žádat nápravu, například ohřátí klobásy nebo výdej nové. Pokud se jedná o závažné nedostatky, které se nedají uspokojivě napravit, můžete odstoupit od smlouvy a požadovat vrácení peněz.

Výjimečné nemusí být ani nesrovnalosti v cenách. „Pokud zjistíte odlišnosti v cenách ještě před zaplacením, máte na výběr, zda se dožadovat ceny uváděné u zboží, nebo si jej jednoduše nekoupit. Na místě bývá složitější přesvědčit obchodníka, že je uvedenou cenou vázán a že daný výrobek nám musí za těchto podmínek prodat,“ radí Lukáš Zelený. Kdo si nechce nechat líbit neseriózní jednání obchodníka, může cenu udávanou u zboží vyfotit a obratem dát podnět České obchodní inspekci k provedení kontroly.

Pokud si rozdílu v ceně všimnete těsně po zaplacení nebo až později doma, lze se proti naúčtování vyšší ceny rovněž ohradit. Jenže vaše důkazní situace se zhoršuje. Obchodníci mnohdy spoléhají na to, že pro zanedbatelné částky se nebudete chtít dohadovat. Nic je tak netlačí k tomu, aby vám vyhověli, přiznali chybu a vrátili částku zaplacenou navíc.