Rok 2016 by však konečně mohl přinést právě zmiňovaný věkový strop. V březnu schválila vláda návrh ministerstva práce a sociálních věcí. V průběhu června se ještě dodatečně upřesní, zda půjde o hranici 65 nebo 67 let.

Z navrhovaného zákona vyplývá, že čtyřicátníci a starší občané mohou v podstatě počítat s tímto důchodovým věkem, který se nyní projednává. Mladší ročníky si budou muset počkat na to, jaký bude další demografický vývoj a jak se k situaci bude stavět další politická generace. Nastavení důchodového věku 65 let „navždy“ je za současných podmínek pro stát neúnosné a návrh ministerstva počítá s tím, že za několik let hranici opět o něco zvýší. Zachována by měla být myšlenka toho, že by měl člověk strávit v důchodu čtvrtinu svého života.

Finanční trhy poskytují širokou škálu možností, jak se na své stáří můžeme zabezpečit sami. Velkou výhodou je, že jen málo z nich je vázáno na dosažení určitého věku. Na druhou stranu i penzijní spoření, které nesmí chybět v portfoliích produktů našich klientů, má nárok na výplatu podmíněnou dosažením věku 60 let, který je pro odchod do penze optimální. Existují ale možnosti, jak i tento věk snížit.

Jednou z variant může být tzv. předdůchod. Je to obdobná forma předčasného odchodu do penze s tím rozdílem, že vyplácený důchod jde z doplňkového penzijního spoření klienta, a ne od státu. Do předdůchodu může člověk odejít pět let před dosažením důchodového věku, ale do předčasného důchodu pouze tři roky předem. Jako je u předčasného důchodu nutné odpracovat dostatečný počet let, tak má i předdůchod své podmínky pro vznik nároku na tuto dávku. Konkrétně jsou to tyto:
•    spořicí doba min. 60 měsíců
•    výše jedné dávky min. 30 procent průměrné mzdy
•    výplata sjednána na min. 24 měsíců

Na možné využití předdůchodu je tedy potřeba myslet s dostatečným předstihem. Aby mohla být splněna druhá podmínka, potřebuje mít člověk naspořeno min. od 200 000 do 500 000 korun. V případě, že je v penzijním spoření finančních prostředků méně, ale jsou finance uloženy například v investicích, není problém potřebnou část do penzijního spoření jednorázově doplatit.

Předdůchod se váže k doplňkovému penzijnímu spoření, ochuzeni nejsou ale ani majitelé transformovaných fondů. Penzijní připojištění bude vypovězeno a převedeno na doplňkové penzijní spoření. Doba spoření se plně započítá, a člověk si tak může o předdůchod zažádat.

Jak se od sebe jednotlivé výplaty důchodu liší, to si ukážeme na následujícím příkladu:
Pan Roman dosahoval ve svém zaměstnání průměrného výdělku okolo 40 000 korun. Svědomitě si téměř 20 let platil 1 000 Kč na penzijní připojištění a také zaměstnavatel mu posílal příspěvky do tohoto třetího pilíře. Nyní má tři roky do penze, ale potýká se vážnějšími zdravotními problémy, kvůli nimž musí přejít na částečný pracovní úvazek s platem 15 000 Kč nebo svoji práci definitivně opustit. Na výběr má z několika variant:

A.    Nic neřešit a pracovat dál na částečný úvazek.
Pokud si pan Roman vystačí s příjmem 15 000 Kč, naspořené prostředky z penzijního připojištění by mohl využít až po odchodu do penze.
Nižší výdělky v posledních třech letech mu znehodnotí vyměřovací základ pro výpočet starobního důchodu (–520 Kč/měsíc = −6 200 Kč/rok = −124 800 Kč/20 let).

B.    Odejít z práce do předčasného důchodu.
Neznehodnotí si příjem nízkým výdělkem, ale výrazně jej znehodnotí krácením. Trvale tak klesne jeho předpokládaný starobní důchod ve výši cca 16 200 Kč na pouhých 12 700 Kč. (−3 500 Kč/měsíc = −42 000 Kč/rok = −840 000 Kč/20 let).
Kvůli předčasnému důchodu by sice pan Roman dostal od státu za ty tři roky navíc 457 200 Kč, ty by se mu ale vrátily při standardním starobním důchodu cca za 10 let.

C.    Využít možnosti předdůchodu a popřípadě pracovat dále.
Nejlepší variantou je tzv. předdůchod. Během jeho čerpání může pan Roman dále pracovat, popřípadě být na úřadu práce, kde za něj zdravotní pojištění platí stát. Do penze odejde v řádném termínu a jeho vyměřovací základ nebude těmito třemi roky znehodnocen. Pokud bude pan Roman dále pracovně činný, může mu zaměstnavatel bez přerušení posílat peníze na penzijní spoření. Také pan Roman může i nadále využívat státních příspěvků a případné slevy na dani. Jedinou nevýhodou předdůchodu je to, že pobírání dávky nelze přerušit ani ukončit.

Konečné rozhodnutí pana Romana, by tak mělo vypadat následovně:
CELKOVÝ PŘÍJEM v prvních třech letech je 23 500 Kč.
•    Předdůchod 8 500 Kč / měsíc + práce na částečný úvazek 15 000 Kč.
•    Pokračující penzijní spoření s měsíčním příspěvkem 2 000 Kč, aby mohl využít slevy na dani ve výši 12 000 Kč/rok.

CELKOVÝ PŘÍJEM po dosažení důchodového věku je 19 200 Kč.
•    Starobní důchod ve výši 16 200 Kč/měsíc + rozložení zbývající naspořené částky z DPS na 10 let, aby byla výplata plně osvobozena od daně (měsíční výplata z DPS by byla například 3 000 Kč).

Při stanovení výplat z penzijního spoření bylo počítáno s tím, že pan Roman disponuje s naspořenými prostředky ve výši 1 milion korun. Naspoření této částky by neměl být problém, pokud si každý člověk odkládá na penzi od samého počátku svého ekonomicky aktivního života. V případě, že správu svých financí konzultuje pravidelně se svým finančním poradcem, může si do penze naspořit mnohem víc!

Autor: Anežka Kneeová, analytička Swiss Life Select