"Musíme vzít v potaz, že se jednoznačně ukazuje na základě projednávání nového občanského zákoníku, že spuštění JIM bude skutečně možné až od 1. ledna 2014," prohlásil Nečas.

Právě v souvislosti se zavedením JIM se má změnit způsob odvodů na zdravotní a sociální pojištění. Ve stejném balíku zákonu je také zrušení konceptu superhrubé mzdy a jeho nahrazení 19procentní hrubou mzdou nebo také konec daňového zvýhodnění pro stravenky a závodní jídelny.

"Jsem přesvědčený, že vhodnější bude – samozřejmě s výjimkou loterijní daně, ta má i ve stávajícím návrhu jinak rozloženou účinnost – spustit všechno naráz," uvedl premiér na dotaz, jestli zbytek daňových změn začne bez ohledu na spuštění JIM platit už od roku 2013.

Podle Nečase by bylo neefektivní zasahovat do struktury spočívající v současnosti na finančních úřadech, České správě sociálního zabezpečení (ČSSZ) a zdravotních pojišťovnách nadvakrát, nejdřív kvůli změnám daní a potom při zavedení JIM. "Považuji za jednodušší toto absolvovat v jednom kroku," dodal Nečas.

"Účinnost JIM je možné startovat od 1. ledna 2013. Je možné ji startovat od 1. ledna 2014. Obě dvě varianty mají své výhody a nevýhody. Už několik týdnů vedeme vážnou expertní diskusi," uvedl ministr financí a první místopředseda TOP 09 Miroslav Kalousek. "Pro mě jako pro člověka, který odpovídá za dobrou přípravu správce daně a za absolutní právní jistotu správce i poplatníka je samozřejmě výhodnější datum 1. ledna 2014," doplnil na dotaz agentury Mediafax svůj názor.

Podle ministra financí se nic nemění na koaličním úsilí prosadit, aby zákony začaly platit co nejdříve. "Otázka je pouze v datu účinnosti. Jakékoli datum účinnosti po 1. lednu 2014 je vyloučené," zdůraznil Kalousek. Diskuse podle něj není černobílá, ale pozdější spuštění dává víc času na vypilování možných nedostatků. "Ale když spouštíte úplně nový systém, tak nemáte stoprocentní jistotu nikdy. Jinými slovy nejsem v tomto názoru nijak zaseklý," uzavřel.

"Rádi bychom uvedli, že Věci veřejné podporují odložení daňové reformy. Byl to i návrh VV, protože my máme některé výhrady vůbec k systému této reformy, kde je výpadek z příjmů přes 20 miliard korun," reagoval předseda Věcí veřejných Radek John. "Samozřejmě bude další diskuse, jak zajišťovat příjmy státního rozpočtu dále. Každopádně od VV je třeba očekávat plnou podporu tomuto návrhu," dodal John.

"Podali jsme pozměňovací návrh celého JIM na 1. ledna 2014 s výjimkou hazardu, který samozřejmě řeší vzhledem ke koaliční smlouvě rok 2012," připojil se poslanec VV Michal Babák.

Daňovou reformu ve sněmovně čeká v pátek druhé čtení a premiér Nečas pro Mediafax připustil, že koalice není v názoru na ni – například kvůli rušení superhrubé mzdy a podpory stravenek – stále ještě jednotná. Premiér zároveň přiznal, že pokud by daňového zvýhodnění stravenek zůstalo zachované, bude to rozpočtově výhodnější, než zavádět nový daňový bonus ve výši 3000 korun ročně. Právě to může být argument, kvůli kterému se ODS nakonec přikloní na stranu Věcí veřejných.

"Mám potřebu říci, že dále trváme na svolání K9 k tomuto tématu. Daňová reforma v sobě stále obsahuje například rušení stravenek, které i z hlediska 1. ledna 2014 stresuje občany České republiky," zmínil šéf poslanců Věcí veřejných Vít Bárta a doplnil: "Pro nás jistota a klid občanů ČR v dobách nastupující recese je stále zásadní téma."

Nejmenší koaliční strana usiluje o to, aby zdanění hazardu standardní 19procentní firemní daní a 20procentním odvodem z hrubých výher odstartovalo už od 1. ledna 2012. Nečas k tomu ale už ve středu uvedl, že tento termín je napjatý, přesto nevyloučil, že ho bude možné stihnout.

Vít Bárta na dotaz agentury Mediafax dodal, že VV by uvítaly vydělení otázky zdanění hazardu od zbytku daňových změn. Podle šéfa sněmovního klubu nejmenší koaliční strany budou ale zřejmě další představitelé koalice proti tomuto řešení.

-Jan Kálal | MED