Ruská plynárenská společnost Gazprom za první pololetí více než zdvojnásobila zisk před úroky, daní a odpisy (EBITDA) na 3,05 bilionu rublů (1,3 bilionu Kč). Firma dnes také uvedla, že průměrná vývozní cena plynu se zvýšila více než 3,5krát. Gazprom byl donedávna klíčovým dodavatelem plynu do Evropské unie, kvůli napadení Ukrajiny ale unie začala jeho plyn odmítat.

Budování evropských terminálů na zkapalněný zemní plyn (LNG) přinese od roku 2024 úlevu od vysokých cen za tuto energetickou surovinu a možná už v roce 2026 by cena za zemní plyn mohla být srovnatelná s rokem 2018, pokud bude do obchodování alespoň částečně zapojeno i Rusko.

Německá vláda kvůli zajištění energetické bezpečnosti země přebírá kontrolu nad německou součástí ruského dovozce ropy Rosněfť a nad jeho dceřinou společností RN Refining & Marketing. Oznámilo to dnes spolkové ministerstvo hospodářství, podle kterého je svěřenská správa prozatím omezena na šest měsíců. 

Po pondělním stanovení maximálních cen elektřiny a zemního plynu pro domácnosti, živnostníky a další maloodběratele dnes vláda schválila podporu pro velké firmy. Velkoodběratelé elektřiny a plynu si budou moci rozdělit 30 miliard korun, peníze mohou čerpat od listopadu, oznámil premiér Petr Fiala (ODS). O nastavení daně z neočekávaných zisků, která má dolehnout na velké energetické a petrolejářské podniky i banky, vláda nerozhodla. Čeká na výsledky jednání na evropské úrovni. Kabinet ale schválil prodloužení snížení spotřební daně z nafty do konce roku 2023.

Evropská unie musí za současné energetické krize usilovat o „změnu paradigmatu“, nikoli pouze o rychlou náplast na palčivé problémy, řekla dnes v projevu v Evropském parlamentu šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová. Vyzdvihovala při tom potenciál vodíku a ohlásila vytvoření nové „banky“, která má pomoci vybudovat trh s tímto zdrojem. Kromě rozvoje udržitelné energetiky zdůrazňovala také digitální transformaci ekonomiky a význam surovin, jako je litium. Také znovu hovořila o potřebě rozsáhlé reformy trhu s elektřinou a chce, aby členské země povinně omezily její spotřebu v nejvytíženějších hodinách o pět procent.

Nikdo nebude platit za elektřinu a plyn násobky toho, co platil dosud, řekl dnes premiér Petr Fiala (ODS) k vládnímu návrhu na zastropování cen energií. Uvedl to na schůzi Senátu, jejímž tématem je pomoc občanům a firmám s nárůstem cen energií. Sněmovna by návrh měla schvalovat v pátek, Senát příští úterý.