Podle průzkumu společnosti GfK nakupuje v zahraničí 15 % českých domácností, 61 % z nich pak vyráží právě do Německa. Češi mnohdy nerozumí německy psaným etiketám, takže vybírají potraviny podle vzhledu a ceny produktu. „Rozhodli jsme se porovnat, jaký je rozdíl mezi deklarovanou kvalitou nejlevnějších potravin prodávaných u nás a v sousedních státech. Při nákupech jsme měli pouze dvě kritéria výběru – vzhledově se muselo jednat o výrobky podobného typu a vždy jsme kupovali ten nejlevnější produkt, který byl v nabídce,“ vysvětluje motivaci Hana Hoffmannová, šéfredaktorka časopisu dTest.

Redaktoři časopisu dTest nakoupili potraviny v české, slovenské a německé pobočce řetězce Kaufland, polském supermarketu Biedronka a v rakouské prodejně Spar. „Nejlevnější potraviny jsme nakupovali bez ohledu na to, zda jde o privátní značku daného řetězce, či nikoliv. Pořadí jednotlivých výrobků jsme určili podle údajů deklarovaných na etiketě. Posuzovali jsme obsah, případně kvalitu nejdůležitějších složek, vybrané výživové hodnoty a přítomnost přídatných látek,“ komentuje přístup Hana Hoffmannová.

Srovnání nejlevnějších potravin dostupných u nás a v čtyřech sousedních zemích ukázalo, že kvalita je dost rozdílná. Německé produkty prodávané za podobnou měrnou cenu obsadily v porovnání kvality všech chlazených výrobků dvakrát první místo, konkrétně v kategorii točených salámů a měkkých salámů. České zboží v kvalitě nezvítězilo ani jednou, na posledním místě se ocitlo třikrát, a to v případě měkkých salámů, rybích prstů a kysaného zelí. Pro někoho možná překvapivě nejlepší kvalitu v kategorii párků a lahůdkových salátů obsadilo polské zboží. Rakušané se mohou pochlubit nejkvalitnějším jahodovým jogurtem a kysaným zelím. Slováci dosáhli alespoň jednou na první příčku, a to v hodnocení rybích prstů.

V čem naše potraviny zaostávají? Nejlevnější rybí prsty koupené v Česku byly z mletého a strojně odděleného rybího masa. Masa bylo o 15 % méně než v prstech ze všech ostatních států. Český měkký salám ani silné párky nestačily obsahem masa na ty německé. Našim uzeninám v porovnání s jinými uškodil také vyšší obsah tuku a soli. Český a slovenský lahůdkový salát dopadly nejhůře kvůli kvalitě použitého salámu. České kysané zelí obsahovalo konzervanty a nejvíc soli, skončilo proto na posledním místě. Českému jogurtu se vedlo dobře, skončil na druhém místě hned za vzorkem z Rakouska.

V poslední době se pozornost veřejnosti i médií upíná k tématu dvojí kvality výrobků. „My jsme se podívali na potraviny i z jiného úhlu pohledu. Ukázalo se, že přísné právní předpisy pro kvalitu potravin v Německu a Rakousku nastavují kvalitativní laťku výš,“ říká Hana Hoffmannová a dodává: „V porovnání s těmi českými definují Němci i Rakušani legislativně širší okruh výrobků, například různé typy lahůdkových salátů, nebo určují, kolik ovoce musí obsahovat ovocný jogurt. Česká legislativa dává výrobcům ohledně receptur větší volnost. Důslednější stanovení požadavků na minimální kvalitu by možná bylo přínosem pro zákazníky.“  

Kompletní srovnání nejlevnějších potravin najdete v dubnovém vydání časopisu dTest.