Průměrný denní náklad na jednoho vězně se daří Vězeňské službě ČR od roku 2003 snižovat. Tehdy stál jeden den vězně 884 korun a v loňském roce se tato částka snížila na 710 korun. Náklady se tedy snížily za deset let o téměř 19 procent.

Vezmeme-li zprůměrovaný denní výdaj mezi lety 2003 až 2012, který vychází na 850 korun a vynásobíme ho počtem dnů v roce, tak roční náklady na jednoho vězně vycházejí na částku 310 323 korun.

Pokud bychom se snažili spočítat náklady na doživotně odsouzeného, dostaneme se do závratných výšin.

Průměrná naděje na dožití, což je statisický údaj, kterým se uvádí predickce věku, kterého byste se měli dožít, byla u mužů narozených v roce 1995 téměř 67 let, u žen více než 76 let. Pokud by člověk trest doživotí „vyfasoval“ ve svých 18 letech, měl před sebou vyhlídku na dalších 49 let v případě mužů a 58 let v případě žen strávených za mřížemi.

Náklady na takového vězně by se vyšplhaly na více než 15 milionů korun (15,205 milionu), v případě vězeňkyně by kvůli vyšší pravděpodobnosti dožití dosáhly téměř 18 milionů korun. Takto mladé odsouzené na doživotí však v České republice nemáme, ale existují případy, kdy i velmi mladí lidé dostávají výjimečné tresty.

Ukázkový případ, kdy by čeští daňový poplatníci mohli platit doživotní pobyt za mřížemi, je brutální vražedné řádění američana Kevina Dahlgrena, který v Brně zabil čtyři lidi.

V České republice si od roku 1993 vyslechlo rozsudek vězení do konce života 53 lidí. V praxi se tento trest ukládá zejména za brutální vraždy. Výjimečným trestem se podle práva rozumí jednak trest odnětí svobody od dvaceti do třiceti let a také trest doživotí. Je totiž určený pro ty, kteří například spáchají zvlášť závažný zločin vraždy nebo obecného ohrožení, vlastizradu, teroristický útok nebo genocidu. Jejich samotný pobyt ve vězení je ale specifický, platí pro ně totiž jiná pravidla než pro ostatní.