Nafta opět prudce zdražuje Nejenže se tím částečně vyřeší problém s energiem, ale současně tato technologie představuje řešení problému nakládání s odpady. Od doby, kdy cena za barel ropy (159 litrů) překonala hranici 30 dolarů, začala nafta vyráběná z odpadů cenově konkurovat klasické naftě vyráběné v rafinériích. Tato konkurenční výhoda se navíc stále zvyšuje spolu s růstem ceny ropy o každý další cent. Vysoké ceny paliv brání v růstu celé evropské ekonomice. Za cenu blížící se 91 americkým dolarům za barel ropy a při současném směnném kurzu EUR/USD 1.00/1.40, je průměrná cena litru nafty u evropských čerpacích stanic 1,05 EUR. Nicméně, v důsledku různého zdanění minerálních olejů a různých objemů prodeje jsou ceny paliv v Evropě značně rozdílné. Například v Estonsku stojí litr paliva 88 centů, zatímco Britové musí za litr zaplatit 1,42 EUR. Přestože, na základě celoevropských výpočtů, jde polovina ceny, kterou za palivo zaplatíme u čerpacích stanic obvykle do státního rozpočtu ve formě daní, budou se výpočty cen paliv ropných konsorcií vždy odvíjet od ceny ropy, která se na výrobě paliv podílí asi 55 centy. Na základě této úvahy nyní švýcarská firma Biotherm Technologie AG, nabízí proces, který umožňuje snížit náklady na výrobu zcela identického produktu o 40 procent. To představuje úsporu v ceně o 25 centů na litr. „Z ekonomického hlediska bude tato technologie zajímavá pro soukromé firmy z různých oblastí průmyslu a obchodu, ale i pro veřejnoprávní firmy zabývající se zpracováním a likvidací odpadu,“ řekl Christopher Stampfli, ředitel firmy Biotherm Technologie AG. „Ať potřebujete naftu pro vaše vlastní vozidla nebo k dalšímu prodeji, máte zajištěnou ziskovou marži a nepřetržitý přísun surovin. Navíc tato nová metoda podporuje myšlenku ochrany životního prostředí, protože umožňuje hospodárné využití přírodních zdrojů.“ Tento patentovaný proces, který vyvinula německá firma Clyvia Technology, je založen na procesu depolymerizace, což je proces podobný krakování ropy. Při teplotě 400°C, což je mnohem nižší teplota, než teplota používaná v běžných krakovacích procesech, jako například pyrolýza, dochází k oddělení dlouhých uhlovodíkových řetězců, které se následně odpaří a vysrážením z nich vzniká nafta , která stéká do kondenzační nádrže. Více než 11,6 milionů tun plastového odpadu zůstává nevyužito. Objem odpadu s vysokým obsahem plastů ve 25 členských zemích EU, včetně Norska a Švýcarska, dosáhl v roce 2005 celkem 22 milionů tun. Kromě toho v Evropě každoročně vzniká 2,5 milionů tun odpadu ve formě vyjetého oleje, který je také vhodný pro recyklaci. Největší objem tohoto odpadu (téměř 62 procent) představují obalové materiály ze stavebnictví, automobilového a elektroinstalačního průmyslu. Avšak pouze 46 procent tohoto odpadu je recyklováno, zatímco zbylých 53 procent je prostě vyhozeno bez recyklace. Tento proces, který vyvinula firma Clyvia, umožní využití tohoto nezpracovávaného odpadu (tedy asi 11,6 milionů tun) k výrobě prvotřídní nafty a topného oleje.