Podle předběžného odhadu vzrostl hrubý domácí produkt v 1. čtvrtletí meziročně reálně o 6,1 %. Po vyloučení vlivu sezónnosti a počtu pracovních dní se ve srovnání se 4. čtvrtletím roku 2006 zvýšil o 1,5 %. Výsledky za uplynulé čtvrtletí naznačují, že změny trendů klíčových makroekonomických agregátů ovlivňujících poptávku po HDP, které se začaly projevovat ve druhé polovině minulého roku, jsou trvalejšího charakteru. Hlavním stimulem hospodářského růstu se staly výdaje domácností na konečnou spotřebu, zatímco přínos zahraničního obchodu se v reálném vyjádření již zcela vytratil. Na nabídkové straně je zvyšující se poptávka stabilně zabezpečována růstem produkce a hrubé přidané hodnoty zejména ve zpracovatelském průmyslu, stavebnictví a obchodě. Meziroční růst tvorby hrubého fixního kapitálu výrazně meziročně zpomalil na 1,5 % (z 8,1 % ve 4. čtvrtletí 2006) zejména v důsledku poklesu investic do strojů a zařízení (- 6,6 %) souvisejícím s tím, že v uplynulém čtvrtletí nebyla statisticky zjištěna žádná větší investiční akce do rozvoje a obnovy výrobních kapacit. Vývoj zahraničního obchodu zbožím a službami v běžných cenách (meziroční zvýšení aktivního salda o 9,8 mld. Kč) byl při převodu do cen předchozího roku výrazně ovlivněn změnou směnných relací, kde se nejen potvrdily, ale dokonce prohloubily tendence k jejich zlepšování. Vývozní ceny se v průměru meziročně nezměnily, ale dovozní ceny klesly o 2,3 %. Důsledkem byl zcela odlišný vývoj zahraničního obchodu v běžných a stálých cenách. Zatímco v běžných cenách rostl celkový vývoz o 0,8 p.b. rychleji než dovoz, ve stálých cenách to bylo právě naopak, zvýšení dovozu bylo o 1,9 p.b. vyšší než vývozu. Zdůvodnění lze hledat v kombinaci již do jisté míry standardních vlivů (ceny klíčových komodit na světových trzích, vzájemný vývoj směnných kurzů koruny, eura a amerického dolaru), ale také v dlouhodobém trendu zlepšování vývozních cen tuzemských exportérů. Hrubý domácí produkt v zemích EU 27 vzrostl v 1. čtvrtletí podle odhadu Eurostatu z 1. června meziročně o 3,2 %, z toho v Eurozóně o 3,0 %. Na Slovensku se HDP zvýšil o 9,0 %, v Polsku o 6,8 %, v Německu o 3,6 %, v Rakousku o 3,2 % a v Maďarsku o 3,1 %.