Bydlet ve vlastním. Sen téměř každého, a to nejen mladého, Čecha. V Česku má vlastní bydlení podle posledních údajů téměř 80 procent obyvatel, víc než je průměr v zemích západní Evropy. Poměr vlastních bytů a nájmů se ale patrně bude měnit.

Získat půjčku na bydlení je už nyní pro průměrně vydělávajícího člověka velmi komplikované. Od října to bude téměř nemožné.

Česká národní banka zpřísňuje podmínky pro poskytování hypoték. Banky by měly například vyžadovat, aby měsíční splátka nepřesáhla 45 procent čistých příjmů. Podle analýzy bankovní asociace kvůli tomu bankovní domy neposkytnou úvěry na bydlení ve výši téměř 70 miliard.

"Řada z těch Čechů, kteří na něj ještě do konce září dosáhnou, by na ně nemusela dosáhnout po tom 1. říjnu. Může se jednat o 20 až 30 procent domácností," upozorňuje ekonom Lukáš Kovanda.

V delším časovém horizontu - tedy v následujících dvou nebo třech letech - budou prý úrokové sazby růst a nejspíše doženou evropskou úroveň.

"Česká národní banka bude pokračovat ve zvyšování úrokových sazeb a hypotéky budou stále dražší, což by mělo zchladit trh s nemovitostmi," myslí si ekonom David Marek. Jejich cena už patrně nebude růst tak rychle, jako v roce 2017.

Hypoteční specialista Vladimír Weiss si myslí, že za růstem cen nemovitostí stojí do značné míry nedostatek nemovitostí ke koupi, respektive to, že poptávka výrazně převyšuje nabídku.
Podle posledních údajů meziročně vrostly za první tři měsíce ceny o téměř třináct procent, v Praze o patnáct. Loni vystřelily ceny nemovitostí o rekordních 20 procent.

Nájmy někde zdražily za 8 let i o 50 %

A v Česku rostou i ceny nájmů. Od roku 2010 nájemné zdražilo v některých městech až o 50%. Podle ekonomů se situace v dalších letech výrazněji nezmění, výše nájmů totiž roste spolu s cenami nemovitostí. Češi se musejí připravit na skutečnost, že daleko častěji budou bydlet v nájmu spíš než ve vlastní nemovitosti.

Nejdražší jsou byty dlouhodobě v Praze. Průměrná výše nájmu za metr čtvereční se tam pohybuje na hranici 340 korun za metr, tedy necelých 20 tisíc za 50metrový byt - platí ale, že rozhoduje lokalita. Nájmy v hlavním městě vzrostly od roku 2010 nejvíce.

Podle ekonoma Petra Hany vzrostly v Praze o téměř 50 %. Přičítá to obecným vývojem, že Praha stahuje nejvíce lidí k práci nebo ke studiu na vysoké škole. Na druhém místě je Brno. Zvyšovat ceny nájmů ale začaly i v Hradci Králové nebo Jihlavě. Nejméně z krajských měst zaplatí lidé v Ústí nad Labem. Překvapivě zlevnily i Karlovy Vary.

"Od roku 2014 se začal stahovat ruský kapitál. Lidé začali odcházet a celý rezidenční trh na to reagoval," vysvětluje ekonom Petr Hana.

Pokud nebude mít čtyřčlenná rodina problém s dojížděním veřejnou dopravou, vyplatí se jí žít v nájmu v Kladně a dojíždět za prací do Prahy.

V nájmu bydlí podle Českého statistického úřadu pětina domácností. Nejvíce je to v Praze a v Moravskoslezském kraji, kde v nájmu žije asi 30 % domácností. Naopak na Vysočině je to jen 11 %.

Podle některých ekonomů se dá očekávat, že Češi budou v budoucnu stále častěji bydlet v nájemních bytech, než aby se rozhodli pro nákup vlastního bydlení. Reagují na to už developeři, kteří se zamýšlí nad stavbou bytových domů s jednotkami určenými k pronájmům. V Rakousku a Německu bydlí v nájmu zhruba 40 % lidí, v Maďarsku jen necelá tři procenta.