Čtěte také: Výše minimální mzdy se v Evropě výrazné liší Penzijní připojištění je motivace pro zaměstnance ČSÚ: Malé a střední podniky jsou významným sektorem tržní ekonomiky „Podniky postupně zjišťují, že na českém trhu chybějí lidé, kteří by chtěli pracovat. Firmy z oboru informačních technologií se s podobným problémem setkávají už asi dva roky, výrobní podniky narazily na strop letos,“ uvedl personalista Aleš Křížek, ředitel Robert Half Internacional. Velké průmyslové podniky si tradičně vypomáhaly najímáním pracovníků se Slovenska a Polska, u kterých je výhodou neexistující kulturní a jazyková bariéra. Stejně tento problém řeší i Škoda Auto , jenže tradiční zdroje přestávají stačit. Personální ředitel společnosti Martin Jahn se proto v diskusi vyslovil pro zmírnění podmínek zaměstnávání cizinců. Na volání podnikatelů slyší i česká vláda, která připravuje podmínky pro zavedení tzv. zelených karet. „Nový systém by mohly využít až desetitisíce lidí, ale záležet bude hlavně na ekonomické situaci země,“ uvedl ministr průmyslu a obchodu Martin Říman. Vstup velkých zahraničních investorů a rychlý růst průmyslové výroby způsobil nedostatek pracovních sil také na slovenském trhu. „Nábor nového člověka dnes trvá i déle než sedm týdnů. Firmám chybí hlavně manuální a odborní pracovníci, třeba technici,“ popisuje situaci prezidentka Svazu personalistů SR a personální ředitelka Slovak Telecom Anna Hudáková. „Potíž je v tom, že stejné profese požadují i čeští zaměstnavatelé,“ dodává. Jak potvrdila i bývalá slovenská ministryně práce Iveta Radičová, právě české firmy totiž slovenské zaměstnance přetahují a jejich udržení se tak pro slovenské firmy stává prvořadým úkolem. V Česku s vyšší mzdovou úrovní dnes pracují desetitisíce Slováků, a zdaleka už to nejsou jen zdravotní sestry v nemocnicích. Účastníci diskuse se shodli, že firmy dnes nevystačí s klasickými inzeráty a musejí hledat nové cesty, jak si udržet zaměstnance a nalákat další. K platu přidávají další výhody jako poloviční úvazky, flexibilní pracovní dobu nebo třeba cesty do ciziny. „Jen růst platů nestačí,“ upozornil Křížek. „Atmosféra a stabilita podniku je daleko důležitější než rozdíl ve mzdách třeba dva, tři tisíce. Jednou prostě přijde firma, která nabídne o pár stovek víc,“ varoval. Stejný problém jako v dělnických profesích nastal i u středního a vyššího technického managementu. Zde navíc České i Slovenské republice hrozí odliv mozků do zemí s vyšší ekonomickou úrovní. Zájem zaměstnavatelů se proto obrací k nastupující generaci. V Česku se podniky zaměřují i na slovenské studenty a nabízejí jim všechno možné, jen aby se nevrátili zpět na Slovensko. Některé firmy volají po zavedení zelených karet nejen pro zaměstnance, ale i pro zahraniční studenty technických oborů, o které mezi českou populací není velký zájem.