Nejvyšší dluhy mají Pražané. Na jednoho obyvatele Prahy v průměru připadá dluh ve výši 285 tisíc korun. Lidé z hlavního města si nejvíce půjčují na bydlení. Dlouhodobý dluh se v průměru podílí na celkové zadluženosti obyvatel ČR 79,5 procenty. V Praze tento podíl dokonce dosahuje 87 procent.

Přitom například Ústeckém kraji každý místní teoreticky dluží 146 tisíc korun a úvěry na bydlení tam tvoří jen 68,5 procent celkového dluhu obyvatel, což je nejmenší podíl ze všech krajů.

Lidé si půjčují víc peněz

Objem celkového dluhu obyvatel se zvyšuje už dva roky. V roce 2015 v meziročním srovnání dluh narostl o 87 miliard korun, což je o polovinu méně než v loňském roce. Ekonomice se daří, nezaměstnanost je nízká, tak se lidé neváhají zadlužit a půjčují si i vyšší částky. Věří, že své závazky budou bez problémů splácet.

„Dynamika meziročního nárůstu dluhu obyvatel se tedy loni zvýšila z 5 % na 9 %. Oproti minulosti pozorujeme zvyšování dluhu nejen u dlouhodobých úvěrů, ale také u úvěrů určených ke krátkodobé spotřebě. V souvislosti s účinností nového Zákona o spotřebitelském úvěru i regulatorních opatření České národní banky prozatím nedochází k ochlazení úvěrového trhu a postupné zpomalení dynamiky zadlužování obyvatelstva očekáváme nejdříve v druhé polovině tohoto roku,“ říká Jiří Rajl, výkonný ředitel Nebankovního registru klientských informací.

U dluhů, které lidé používají na spotřebu, tedy kontokorenty, kreditní karty, spotřebitelské úvěry atd., průměrná částka vzrostla meziročně o 7,4 procenta a dosáhla 180 tisíc korun na jednoho klienta.

Finanční závazky lidé plní. Ohrožené dluhy klesají

Objem ohrožených dluhů strmě klesá. Za ohrožené dluhy se považuje taková půjčka, u které nebyly zaplaceny tři po sobě jdoucí splátky, nebo byla zesplatněna. Na konci roku 2017 objem takových dluhů klesl na 39 miliard korun. Meziročně jde o pět miliard nižší částku.

Lidé splácejí hlavně své dlouhodobé dluhy. Meziročně výše nesplácených dlouhodobých dluhů klesla o 11,3 procent, respektive o pět miliardy na 11,7 miliardy korun na 39 miliard korun. Objem krátkodobého nespláceného dluhu také klesl, a to o 2,5 miliardy na 11,7 miliardy korun.

„Stejně jako zaznamenáváme v posledních dvou letech výrazný nárůst objemu celkového dluhu, zaznamenáváme na druhé straně také stále rychlejší snižování objemu ohroženého dluhu. Za poslední dva roky se jeho objem snížil o pětinu, tedy téměř o deset miliard korun. Podíl objemu dluhu ohroženého nesplácením vůči celkovému dluhu se tak nyní nachází na 1,8 %, u dlouhodobého dluhu dokonce pouze na 0,7 %,“ říká Lenka Novotná, výkonná ředitelka Bankovního registru klientských informací.

Otázkou je, jak dlouho tahle takřka ukázková platební morálka vydrží. Nemovitosti zdražují, úrokové sazby u hypotečních úvěrů rostou a lidem, kterým bude končit fixační období u hypoték, pravděpodobně vzroste měsíční splátka hypotéky. Jiří Rajl předpokládá, že od druhé poloviny letošního roku klesne dynamika zadlužování a vzroste i počet nesplácených dluhů.

-Monika Lukešová | Více na Hypoindex.cz