Při kalkulaci pojistného u životního pojištění i u výpočtu doživotní renty hraje rozhodující roli několik faktorů: Věk, zdravotní stav a pohlaví. Pohlaví ovšem podle rozhodnutí Evropského soudního dvora budou muset pojišťovny zanedbat. (Více v článku: Evropský soud: Nižší pojistné pro ženy je diskriminace mužů)

Zohlednění pohlaví při výpočtu pojistného je podle rozhodnutí soudu v rozporu s Gender direktivou. S účinností k 21. prosinci 2012 zrušil paragraf umožňující státům Evropské unie udělit pojišťovnám výjimku z antidiskriminačního zákona. Do stejného data musí tedy všechny pojišťovny ze svých výpočtů odstranit "proměnnou", zda se jedná o muže či ženu.

Čtěte také:  Důchodové, penzijní i další pojištění zdraží kvůli antidiskriminačním zákonům

"Směrnice 2004/113/ES stanovila členským státům povinnost, aby použití pohlaví jako faktoru při výpočtu výše pojistného v případě smluv uzavřených nejpozději po 21. prosinci 2007 nevedlo u mužů a žen k rozdílům ve výši pojistného a v pojistném plnění. Ponechala však v pravomoci členských států rozhodnout o povolení přiměřených rozdílů ve výši pojistného a pojistného plnění u jednotlivých pojištěnců, je-li pohlaví určujícím faktorem při hodnocení rizika založeném na příslušných a přesných pojistně-matematických a statistických údajích," uvádí tisková zpráva České asociace pojišťoven.

Střední délka dožití aneb Co se skrývá za diskriminací

Diskriminace podle pohlaví je obecně špatná. Proč by měl kupříkladu neschopný muž dostat v zaměstnání přednost před schopnou ženou? Proč by žena neměla řídit společnost, má-li k tomu ideální předpoklady? Diskriminovat na základě předsudků rozhodně nepatří ke schvalovaným postupům v demokratické společnosti.

V případě pojišťovnictví se ovšem nejedná o diskriminaci založenou na předsudcích, ale na statistických číslech. Ženy se statisticky dožívají vyššího věku než muži. Tato skutečnost není doménou pouze Evropy či dokonce jen České republiky, ale stejný trend lze pozorovat všude na světě - a vyplývá z biologické podstaty člověka.

Graf 1: Naděje dožití při narození

Zdroj: ČSÚ

Graf 2: Průměrný věk v jednotlivých krajích

Zdroj: ČSÚ

Rozdíl mezi očekávanou délkou života mužů a žen se pohybuje v řádu let. Jedná se o statisticky poměrně významný rozdíl, kteří říká: Pravděpodobnost, že pojištěný do určitého věku zemře, je vyšší u mužů než u žen. A na druhé straně při výplatě doživotní renty je u žen vyšší pravděpodobnost delší výplaty.

Rozhodnutí Evropského soudního dvora tak poměrně jednoznačně říká, že matematika neplatí, zákony jsou víc. Chybí už jen rozhodnutí, které by direktivně nařizovalo, že 1 + 1 = 3.

Důsledky pro pojišťovny a pojištěné

Budou-li skutečně muset pojišťovny přestat brát ohled na pohlaví žadatelů o pojištění, zvýší se rizikovost jejich podnikání. Pohlaví je jeden z nejdůležitějších faktorů ovlivňujících výši pojistného. V důsledku rozhodnutí Evropského soudního dvora téměř s jistotou vzroste pojistné - pro ženy.

Dožívají-li se ženy vyššího věku než muži, mají nižší pravděpodobnost smrti ve věku, kdy jsou pojištěné. Nebudou-li moci pojišťovny ženy odlišit, budou muset účtovat pojistné životního pojištění podle průměrného věku dožití bez ohledu na pohlaví. Mužům tak teoreticky může pojistné klesnout, ženám ale téměř jistě vzroste.

Druhou stránkou je výplata renty. V současnosti ženy ze stejných naspořených stejných prostředků jako muži dostávají nižší rentu, neboť pojišťovny kalkulují s delší dobou dožití, a tudíž s delší dobou vyplácení renty. Naopak mužům by renta (ze stejných důvodů) klesla.

Výsledkem může být ovšem tzv. "negativní výběr". Životní pojistky si budou uzavírat více muži, neboť se pro ně zlevní, ženám se ale nevyplatí a počet zájemkyň o pojištění klesne. Tím bude více pojištěných mužů, čímž zároveň vzroste riziko pojišťovny, která na oplátku bude muset zvýšit pojistné. To ovšem dále bude znevýhodňovat ženy, jejichž zájem dále poklesne, a ještě se zvýší podíl pojištěných mužů. V extrémním případě by došlo k situaci, kdy by mezi pojištěnými byli téměř výhradně muži a pojistné by stouplo na jejich kalkulovanou úroveň.

Naopak růst výše renty u žen a její ekvivalentní snížení u mužů by vedlo k situaci, kdy by muži renty nekupovali a tato strana pojištění by se stala doménou žen. Ovšem tím by zároveň vzrostlo riziko pojišťovny a s ním by se snížila vyplácená renta. Obdobně jako u životního pojištění pro ženy by se výplata renty stala pro muže ještě méně výhodnou a výše renty by se ustálila poblíž současné výše renty žen.

V praxi pravděpodobně k extrémům nedojde. Cena není zdaleka jediný rozhodující faktor pro pojištěné. Nicméně soudem nastavenou situaci lze přirovnat k fiktivnímu opatření, kdy by pojišťovny nesměly diskriminovat (tj. rozlišovat) pojištěné nemovitosti podle toho, zda leží v záplavové oblasti. Takovéto opatření by pravděpodobně vedlo k tomu, že by pojišťovny přestaly zcela krýt pojištění rizika povodní.

Nepředstavitelný je též záměr, že by se měly upravit i stávající smlouvy. „Pokud by se tyto principy měly týkat stávajících smluv, dovoluji si případné dopady označit za skutečně zdrcující, a to zejména pro trh s životními pojistkami. Pojišťovny by se tak rázem ocitly v naprostém zmatku – nikdo by totiž nevěděl, jakým způsobem tato pravidla do svého obchodního vztahu s klientem implementovat,“ uvedl Roger Gascoigne, Partner společnosti KPMG Česká republika.

-Petr Zámečník | Více na Investujeme.cz