\"Připravili jsme legislativní návrh na zrušení knihy jízd a nyní záleží jen na vůli poslanců, zda mu dají ve sněmovně zelenou,\" říká odstupující ministr průmyslu a obchodu Martin Říman. Návrh přivítají především malé a střední firmy. Podnikatelé místo vedení knihy jízd budou moc uplatnit paušální odečet 5 tisíc Kč měsíčně, a to až na tři vozy. Pokud podnikatelé vědí, že se jim paušální odpis nevyplatí, mohou zůstat u vedení knihy jízd.

Podnikatelé však upozorňují, že je nutné ve snižování administrativní zátěže podnikatelů systematicky pokračovat: „I přes množství problémů, s kterými se příští vlády budou potýkat, by se nemělo na snižování podnikatelské byrokracie zapomenout,“ doplňuje prezident Hospodářské komory ČR Petr Kužel.

1. Co je to kniha jízd a k čemu slouží
Je to účetní doklad, ve kterém jsou zaznamenány údaje o jednotlivých jízdách automobilu v obchodním majetku nebo vozu soukromého, užívaného k podnikání. Tyto údaje slouží finančnímu úřadu k tomu, aby zjistil, zda je automobil skutečně využíván k dosažení, zajištění a udržení příjmů. Výhody z toho, byť teď jistě mnozí podnikatelé kroutí hlavou, však může mít i samotný daňový subjekt. Manažer z knihy jízd zjistí, zda mu podřízení nejezdí firemním vozem například na chatu, samotný provozovatel má zase díky knize jízd přehled o tom, kdy je třeba zajet s vozem na technic-kou kontrolu apod.

2. Kdo všechno musí knihu jízd vést?
Povinnost vést záznamy o provozu vozidla určuje zákon č. 111/1994 Sb. a vyhláška č. 187/1994 Sb. Z ní vyplývá, že knihu jízd potřebujete pro vozy v obchodním majetku, v nájmu, pořízené na leasing a vypůjčené. V případě, že firemní vozidlo používáte i k soukromým cestám, musíte je do knihy jízd uvádět. Zjednodušeně řečeno pak celkové náklady (pohonné hmoty, nájem, opravy atd.) musíte snížit právě o podíl soukromých cest. Knihu jízd ale musíte vést i v případě, že k podnikání používáte soukromý automobil. V takovém případě ale zaznamenáváte jen »služební« jízdy a za každý takto ujetý kilometr si účtujete adekvátní částku.

3. Co všechno musí kniha jízd obsahovat
Jsou stanoveny jisté minimální údaje, které musí být v každé knize jízd, konkrétně:

    * Bližší identifikace řidiče a vozu
    * Datum jízdy včetně bližšího stanovení času
    * Výchozí místo, odkud vůz odjel na »služební cestu«
    * Cílové místo, případně místa, kterými vůz projížděl
    * Stav tachometru před jízdou a po ní
    * Čerpání pohonných hmot během jízdy

Kniha jízd však může obsahovat i další údaje, například zda bylo během služební cesty do zahraničí placeno mýto, podrobnosti o závadách, které se během jízdy vyskytly, apod.


4. Je povinnost vést »papírovou« knihu jízd?
Vůbec ne – naopak lze říct, že kniha jízd v tištěné podobě je už zastaralá. Kvalitní softwary, kterých je na trhu dostatek, poskytují mnohem příjemnější formu vedení tohoto dokladu. Mimo jiné za vás například počítají kilometry, průměrnou i celkovou spotřebu, součástí bývají i kilometrovníky, takže nemusíte zdlouhavě dohledávat vzdálenosti apod.

5. Jak správně vést knihu jízd
Jednotlivé záznamy musí být uspořádány chronologicky a veškerá data na sebe musí navazovat, což se týká především počátečních a koncových stavů tachometru. U knihy jízd v tištěné formě nesmí chybět u identifikace řidiče i jeho podpis.

6. Je třeba mít knihu jízd ve voze
To je častý dotaz podnikatelů a obvyklý mýtus. U běžných firemních vozidel policie ve skutečnosti knihu jízd při případné kontrole nevyžaduje. Vzhledem k tomu, že mnoho subjektů vede knihu jízd v počítači, se totiž nepředpokládá, že by každý řidič dodávky měl kvůli tomu v autě notebook.

7. Na co si dát pozor!
Na falšování knihy jízd, především na uvádění vyš-šího počtu najetých kilometrů, než je skutečnost (častá bolístka podnikatelů). Finanční úřad má totiž celou řadu prostředků, jak vám dokázat, že jste do Brna rozhodně nemohli ujet 584 kilometrů! Například vás může vyzvat, abyste společně s knihou jízd předložili servisní knihu nového vozu. Pamatujte i na to, že v tomto případě neplatí tak zcela presumpce neviny – prokázat, že auto je využíváno výhradně pro služební účely, musíte vy!

Velmi často pátrají berní úředníci po tom, zda nevykazujete soukromé jízdy za služební – je proto třeba soukromé cesty v knize jízd důsledně oddělovat! A mimochodem – pamatujte na to, že nepravdivé údaje v knize jízd může prokázat i hloupá náhoda – třeba když vás policie vyfotografuje při jízdě na červenou v úplně jiném městě, než jste podle knihy jízd měli být...


Jsem živnostník, používám soukromý vůz. Co s tím?

Tohle je častá bolístka drobných podnikatelů, a tak se na ni podívejme důkladněji. Pokud podnikáte, pochopitelně můžete používat soukromé vozidlo k podnikatelským účelům a nemusíte ho dávat do majetku firmy. Přesto budete muset:

1. Platit silniční daň – má různé kategorie, na finančním úřadě nebo na internetu snadno zjistíte, do které spadá váš vůz, a kolik tedy budete platit.

2. Všechny pracovní cesty zaúčtovat - k tomu potřebujete prokázat cenu pohonných hmot. Prvním způsobem je využít reálný doklad od čerpací stanice přiložený ke každému cestovnímu příkazu. Druhou variantou je využít průměrnou cenu za jeden litr PHM stanovenou ministerstvem financí. V tomto případě se výsledné náklady na PHM stanovují podle celkového počtu kilometrů najetého za celý rok. K tomu je nezbytný velký technický průkaz, ve kterém je stanoven typ paliva vašeho vozu a průměrná spotřeba na 100 km.

Další, co budete potřebovat k vyúčtování nákladů na soukromé vozidlo, je tzv. amortizace, tedy míra opotřebení vašeho vozu na jeden kilometr. Stanovuje ji rovněž ministerstvo financí.