Nový občanský zákoník stanovuje několik ustanovení, které opravňují sekundární oběti žádat odškodnění nemajetkové újmy. Sekundární obětí se rozumí poškozený, kterému nebyla sice přímo způsobena újma, ale jeho újma je odvozena od přímého poškozeného. Příkladem sekundárních obětí jsou například pozůstalí po zemřelém následkem dopravní nehody.

Odškodnění i pro nepřímého účastníka tragické události

V novém občanském zákoníku stojí zákonné ustanovení vymezující, že škůdce je povinen nahradit nemajetkovou újmu také každému, kdo způsobenou újmu důvodně pociťuje jako osobní neštěstí, které nelze jinak odčinit, pokud to odůvodňují zvláštní okolnosti případu, za kterých škůdce způsobil újmu protiprávním činem, zejména porušil-li z hrubé nedbalosti důležitou právní povinnost, anebo způsobil-li újmu úmyslně z touhy ničit, ublížit nebo z jiné pohnutky zvlášť zavrženíhodné.

Cíleno na výjimečné případy

K praktickému určení okruhu případů, na základě kterých bude možné požadovat uvedené odškodnění nemajetkové újmy, bude nutné vyčkat na rozhodovací praxi soudů. Zákonné ustanovení nového občanského zákoníku však primárně cílí k poskytnutí této nemajetkové újmy pro výjimečné případy. Zákon výslovně uvádí předpoklad vzniku práva na tuto náhradu tím, že musí být odůvodněna zvláštními okolnostmi případu.

Svědci dopravních nehod?

Jako potencionální okruh oprávněných osob k uplatnění této náhrady nemajetkové újmy lze považovat dle mého názoru i přímé svědky dopravní nehody, u kterých nastane trauma nebo psychické onemocnění následkem nehody. Například byl svědek přítomen úmrtí osoby následkem dopravní nehody, což u něj vyvolá vážné duševní obtíže.

Při zvažování uplatnění této náhrady by měl poškozený vyhledat odbornou právní pomoc advokáta k posouzení jeho případu s ohledem na vývoj rozhodovací praxe soudů a individualitu každého případu.

-Zbyněk Drobiš | Investujeme.cz