Prvním zásadním limitem pro prodej mléka z automatů je podíl povoleného přímého prodeje podle takzvaných mléčných kvót. Mléko z automatů se totiž počítá mezi takzvané prodeje ze dvora (v zásadě od prvovýrobců – zemědělců), přičemž v Česku dosahuje podíl prodejů ze dvora pouze 0,36 procenta z celkové produkce mléka.

Podle mluvčího Státního zemědělského intervenčního fondu (SZIF) Marka Ženkla činí národní kvóta pro hospodářský rok 2009/2010 celkem 2,82 miliardy kilogramů mléka. „Z toho kvóta pro dodávky mléka do mlékáren je 2,81 miliardy kilogramů a kvóta pro přímý prodej činí pouze 10,202 milionu kilogramů,“ vysvětluje mluvčí. Prodej mléka z automatů tak nemůže, jak podotýká například tajemník českého komitétu Mezinárodní mlékařské federace Oldřich Obermaier, ovlivnit ani cenu, ani odbyt. Podíl přímého prodeje je přitom zanedbatelný ve všech unijních zemích. Podle SZIF činí například v sousedním Polsku 1,71 procenta z celkové produkce mléka, v Rakousku 3,24 procenta a v Německu 0,32 procenta, tedy ještě méně než v Česku.

<%Anketa20%>

Mléko z automatu je spíše atrakce pro turisty

Ve většině členských zemí se navíc prodej mléka ze dvora týká skutečně prodejů této potraviny přímo na farmách zemědělců, tedy nikoliv prostřednictvím automatů. Mléčné automaty nejsou obvyklé ani v takové mlékárenské zemi, jako je Francie. „Osobně jsem zatím žádný neviděl, i když nevylučuji, že jich po Francii může několik být. K tomu, aby prodej mléka z automatů nějak ovlivnil cenu nebo odbyt, by jich ale musely být tisíce. Desítky nebo stovky automatů nehrají roli,“ podotýká Obermaier.

O existenci automatů ve své zemi nevědí ani zástupci ambasád z Nizozemí nebo Dánska. Automaty na mléko tak ve větší míře fungují především v hornatých evropských zemích, jako jsou Rakousko, Švýcarsko nebo Itálie. V Itálii je jich dokonce téměř 1400. Smyslem automatů v těchto zemích ale není prodávat mléko spotřebitelům za vyšší cenu za situace, kdy mlékárny platí zemědělcům za dodávky surovin málo. „Mléko z těžko přístupných horských oblastí se většinou nevyplatí mlékárnám svážet, některé lokality jsou prakticky nedostupné. Proto se místní zemědělci snaží svou produkci prodat tímto způsobem,“ podotýká Obermaier. Podle mluvčího Státní veterinární správy (SVS) Josefa Dubna patří navíc prodej mléka z automatů k místním turistickým atrakcím. Jenže to je úplně jiná situace než v Česku, kde se objevují automaty na mléko ve městech.

Sázka na starou tradici

Konzumace syrového kravského mléka byla v minulosti v Česku normální. I proto je možný současný boom mléčných automatů, který marketingově sází na tuto tradici. V současné době je jich v provozu několik desítek. Podle Tomáše Kořínka, šéfa společnosti Toko, která je dominantním dodavatelem automatů, by jich mohlo být letos v Česku až 400. Podle Kořínka jde o výhodnou investici s návratností již do jednoho roku. Společnost navíc začala k syrovému mléku dodávat komponenty, například syřidla, z nichž si může spotřebitel doma vyrobit z původní suroviny například sýry. Zásadní otázkou ale zřejmě bude chování spotřebitelů v průběhu letních měsíců, kdy se riziko pomnožení bakterií v syrovém mléce exponenciálně zvyšuje. A také výsledky kontrol mléka přímo v automatech. SVS podle Dubna zatím o systémové kontrole mléka z automatů i dodávek od jeho producentů uvažuje. „Zatím je ale vše ve stadiu příprav,“ podotýká mluvčí.

Syrové mléko nemusí být zdravější

Konzumace syrového kravského mléka má svá pozitiva. „Má nesporně vyšší nutriční a biologickou hodnotu,“ podotýká ředitel Krajské veterinární správy Jihočeského kraje František Kouba. Syrové mléko nezbavené tuku navíc obsahuje v přirozené formě vitamíny A, D, E a K a zejména pro nejmladší generaci je zdrojem řady minerálů, například vápníku, a představuje tak prevenci vůči osteoporóze. Podle posledních výzkumů je pití mléka také prevenci vůči obezitě.

Zároveň ale přináší jeho konzumace zdravotní rizika. „Syrové kravské mléko je určeno k tomu, aby se převařilo,“ zdůrazňuje Duben. Pokud tak spotřebitel neučiní, riskuje střevní potíže, a to především pokud konzumuje syrové nepřevařené mléko až po několika hodinách po nákupu a v tomto čase se zvýší teplota mléka. Vyšší teplota je totiž živnou půdou pro pomnožení řady pro organismus rizikových bakterií. Proto je také na každém automatu na mléko upozornění nabádající spotřebitele k tomu, aby mléko před konzumací povařil. Problém ale je, že převařené mléko většině lidí moc nechutná.

Více na Profit.cz